Oidipus král

Příběh muže, jenž se rozhodně vzepřít svému osudu, a tím se mu vydá naproti. Silný a sirový film odehrávající se ve vyprahlé horké nepohledné poštní krajině(točilo se v Maroku), která jako by symbolizovala peklo a osamocenost vnitřní krajiny duše hlavního hrdiny. Oidipus v Pasoliniho pojetí není nepraktický zhýčkaný intelektuál, ale silný, tvrdý a odvážný bojovník, který nemá strach z nikoho a z ničeho, kromě sebe samého. Film doslova exploduje silnými emocemi. Rozporný je výkon hlavního představitele, jímž byl neškolený herec a Pasoliniho přítel Franco Citti, domnívám se, že i když tento muž nebyl bez talentu, tak neobyčejně náročné roli jako byl Oidipus v oné době plně nedorostl. Prolog odkazuje na zašifrovanou autobiografičnost filmu.

Tento film jsem shlédla na doporučený svých blízkých, a musím říci, že z něho mám stále ještě dosti smíšené pocity. Většina už dnes odvykla filmům takového kalibru, jehož režisér Pier Paolo Pasolini jest storpocentní zárukou. Není to vůbec moderní film, akční a plný všech možných efektů na které jsme dnes v době počítačové techniky zvyklí, je to film pro hrstku diváků, kteří očekávají cosi hlubšího, emotivnějšího, hlubšího a hlavně něco vycházejícího z dávných mýtů , na něco,čehož příběh se prolíná v několika liniích do současnoti . Film na mne zapůsobil velice sugestivně, ponurá krajina pouště ve , suchých skal, tyčících se nad Korintem i Thébami, kde se hlavní děj odehrává ve mě vyvolával spíše pocit podivného smutku a napětí, kostýmy jsou zvoleny tak, že člověku na chvíli připadá, že kameraman nalezl stroj času a nafilmoval autentické záběry z období , do kterého je posazen děj , ta autentičnost a opravdovost téměř člověku bere dech. Tento film se v žádném případě nedá sledovat jen tak na půl očka při vaření, nebo jiné činnosti, kdy si jen tak něco pustíte, aby nebylo ticho, musíte se na něj soustředit a přemýšlet a vnoříte - li se opravdu do tohoto "šíleného" příběhu v němž ač se hlavní hrdina snaží utéci před svým osudem jak chce, a stejně je jeho snaha marná, ač se snaží udělat cokoli aby se věštby nevyplnily, ač zkouší pravdu považovat za lež v naivních myšlenkách že pak to už pravda nebude, stejně se nakonec stane vše tak , jak bylo předpovězeno, a žádný člověk svému osudu neujde, tak je tomu dnes, tak tomu bude navždy a tak tomu bylo i v případě Oidipa. Tento film není opravdu pro každého, jen pro tu hrstku lidí, kteří nad věcmi přemýšlí, hledají souvislosti, spojitosti , vnitřní náboj a něco hlubšího než jsou dnešní akční hrdinové. Pokud se rozhodnete tento film shlédnout, doufám, že nebudete zklamáni a že se také zařadíte k té hrstce , která nenechá zahálet svůj mozek a začne o věcech přemýšlet, vidět je z mnoha úhlů pohledu, zkrátka hledat smysl..