Rocco a jeho bratři

Rodiny to ve filmech Luchina Viscontiho nikdy neměly jednoduché. Jako by pro něj v souladu s jeho vlastními zkušenostmi rodinné prostředí znamenalo ponejvíce zdroj konfliktů a problémů, nikoli harmonie. V tomto ohledu jsou v rámci jeho filmografie Parondiovi rodinou rozhodně charakterově nejkomplexnější, výjimečné je už jen to, že u čtyřech z pěti bratří dominují kladné vlastnosti. O konflikty ale nouze rozhodně není, a to hned konflikty osudové. Přestože Visconti trval na tom, aby bylo bratrů skutečně pět a jejich příběhy přidělil širokému týmu svých stálých spolupracovníků (o to překvapivější je, že scénář působí naprosto kompaktně, ačkoliv v jednotlivých částech prý nedošlo k žádným změnám), těžištěm celého filmu je milostný trojúhelník mezi Roccem (Alain Delon), Simonem (Renato Salvatori) a Nadiou (Annie Girardotová). Jeho jednotlivé vrcholy mají opět, jak jinak, konkrétní inspiraci v klasické literatuře a i tentokrát Viscontimu posloužil jeho oblíbený Dostojevskij a jeho román Idiot. Rocco jako by byl reinkarnací dobrého knížete Myškina, Simone je tedy Rogožinem a Nadia Nastasjou Filippovnou. Právě ona je původcem a zároveň obětí celé tragédie, ke které tento příběh nezadržitelně spěje. Fenomenální herecké výkony Delona, Salvatoriho i Girardotové na sebe strhávají veškerou pozornost a ostatní herci i jejich postavy se ocitají nutně v jejich stínu. Ne tak sociální témata, která jsou s jejich kapitolami příběhu nedílně spojena. Jen stěží si v současné době dokážeme představit, do jaké míry byl tento Viscontiho projekt v Itálii politicky kontroverzní. V průběhu natáčení i postprodukce se různí představitelé italské politické moci snažili vzniku filmu všemožně zabránit, nejkontroverznější scény byly dokonce v první verzi ze snímku pod tlakem cenzury vystřiženy, levicová kritika se oproti tomu snažila upozornit na to, že k těmto útokům na svobodu uměleckého vyjadřování dochází ze zřetelně fašistických pozic. Jako by nevnímali, že Rocco je především krásný film o svobodné vůli člověka a všech jejích úskalích. Aleš Říman Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016