Norimberský proces

V květnu 1945 se dohodli představitelé vítězných mocností SSSR, USA, Velké Británie a Francie o nutnosti exemplárního potrestání hlavních fašistických zločinců, které by zároveň bylo vedeno vojenskou, justiční i morální profesionalitou. Líčení před Mezinárodním vojenským tribunálem vstoupilo do dějin pod názvem NORIMBERSKÝ PROCES, který probíhal od 20. listopadu 1945 do 1. října 1946 v Justičním paláci v německém Norimberku a byl veden pod Zákonem č. 10 před americkými vojenskými tribunály (ustanovení na základě Londýnské dohody o stíhání válečných zločinců z 8. srpna 1945). Pochopitelně, že každý vrcholný představitel vítězných mocností měl o trestu zcela jiné přestavy - W. Churchil prosazoval zastřelení hlavních viníků beze soudu, J.V. Stalin dokonce navrhoval popravu 50.000 - 100.000 německých štábních důstojníků, ovšem po několika diplomatických jednáních dospěli k tomuto soudnímu procesu s nejvyššími představiteli fašismu. Pravda, největší kati - Adolf Hitler, Heinrich Himmler a Joseph Goebbels spáchali sebevraždu v samém závěru války, i tak však byli zajati významní strůjci největšího válečného konfliktu v dějinách. Téměř rok trval celým světem sledovaný proces, vedený generálním žalobcem Robertem H. Jacksonem, porotou složenou z amerických, sovětských, francouzských a britských soudců a obhájců z řad německých právníků. Ač se téměř všichni obžalovaní odvolávali na fakt, že pouze plnili vojenské rozkazy, přeživší svědkové i dokumenty zejména z koncentračních táborů hovořili jednoznačně. Dokumenty, natočené bezprostředně po osvobození lágrů v Dachau, Mauthausenu, Osvětimi, Treblinky a jiných otřásli všemi přítomnými v soudní síni a ti, co ještě nevěřili či pochybovali o zvěrstvech, páchaných na nevinných lidech, prozřeli... Statisíce umučených, plynové komory, exhumované hromadné hroby, tisíce lidských trosek, které zázrakem přežili - ti všichni mlčky žalovali a žádali potrestání. Vojenská prokuratura postavila před soud 24 hlavních viníků a soudila je pro tyto nejzávažnější zločiny: 1. Účast na spiknutí nebo společném plánu ke spáchání zločinů proti míru 2. Plánování, příprava, rozpoutání a vedení útočných válek 3. Válečné zločiny 4. Zločiny proti lidskosti Byly vyneseny tyto rozsudky (použito informací z Wikipedie): Trest smrti Martin Bormann – vůdcův tajemník (souzen v nepřítomnosti) Hermann Wilhelm Göring – říšský maršál a velitel letectva († 15. října 1946, krátce před plánovanou popravou spáchal sebevraždu) Joachim von Ribbentrop – říšský ministr zahraničních věcí († 16. října 1946) Wilhelm Keitel – polní maršál a náčelník štábu vrchního velitelství († 16. října 1946) Ernst Kaltenbrunner – šéf bezpečnostní služby († 16. října1946) Alfred Rosenberg – ministr pro okupovaná východní území,filozof strany († 16. října 1946) Hans Frank – guvernér Polska († 16. října 1946) Julius Streicher – majitel a vydavatel protižidovského listuDer Stürmer († 16. října 1946) Fritz Sauckel – zmocněnec pro nasazení pracovních sil († 16. října 1946) Alfred Jodl – náčelník Operačního štábu Vrchního velitelství brané moci (OKW, Oberkommando der Wehrmacht) (†16. října 1946) rehabilitován 1953 Wilhelm Frick – ministr vnitra a říšský protektor v Čechách a na Moravě († 16. října 1946) Arthur Seyss-Inquart – guvernér Rakouska a nizozemský komisař († 16. října 1946) Doživotí Rudolf Hess – Hitlerův zástupce a vůdce NSDAP (zemřel 17. srpna 1987 ve vězení ve Spandau) Walter Funk – ministr hospodářství (byl propuštěn 16. května 1957 a zemřel 31. května 1960) Erich Raeder – velkoadmirál a vrchní velitel námořnictva (ale kvůli zdravotnímu stavu byl 26. září 1955 propuštěn a zemřel 6. ledna 1960) 20 let Baldur von Schirach – vůdce sdružení nacistické mládeže Hitler-Jugend (po odpykání trestu byl 30. září 1966propuštěn a zemřel 8. srpna 1974) Albert Speer – Hitlerův architekt a ministr zbrojní výroby (po odpykání trestu byl 30. září 1966 propuštěn a zemřel 1. září 1981) 15 let Konstantin von Neurath – Ministr zahraničí do roku 1938, první protektor Čech a Moravy (v listopadu 1955 byl ze zdravotních důvodů propuštěn a zemřel 14. srpna 1956) 10 let Karl Dönitz – admirál a Hitlerův nástupce ve funkci hlavy státu (po odpykání byl 1. října 1956 propuštěn a zemřel 24. prosince 1980) Stíhání zastaveno Gustav Krupp von Bohlen und Halbach - ředitel koncernu Krupp, stíhání zastaveno pro vysoký věk a neuspokojivý zdravotní stav (zemřel 16. ledna 1950) Robert Ley - vedoucí Deutsche Arbeitsfront (německé pracovní fronty), spáchal sebevraždu 25. října 1945, tedy ještě před začátkem hlavního přelíčení Osvobozeni Hjalmar Schacht – prezident říšské banky, ministr hospodářství do roku 1937 Hans Fritzsche – vedoucí říšského rozhlasu Franz von Papen – bývalý kancléř, velvyslanec v Rakousku a v Turecku Norimberský proces se stal unikem nejen ve své době, ale především tvrdým varováním pro fanatické následovníky Hitlerovy Třetí říše.