Tragikomický příběh muže, který musí zažít velmi mnoho, včetně rozpadu těch nejintimnějších vztahů, aby nalezl sám sebe, svou ztracenou důstojnost a radost ze života. Muzikant Karel Král je po propuštění z nemocnice, po prodělaném infarktu snad ještě větší "frajer" než byl před ním. Ale potom, tak, jak to v životě bývá, přichází něco, s čím se nepočítá, co nás samotné překvapí natolik, že začneme reagovat neočekávaně a atypicky. Tím spíše, začneme-li mít obavu o svůj vlastní život, a ta obava prostoupí celý náš život, všechno naše konání. Působivý a pocitově vybudovaný příběh Karla Krále a jeho zápasu se sebou samým i obavou ze smrti, natočil jako televizní film režisér Dušan Klein podle původního scénáře Eduarda Vernera.
Příběh filmu
Trumpetista Karel Král je po těžkém infarktu a čeká ho propuštění z nemocnice. Král je plný energie a optimismu a věcné varování lékaře i následně vlastní manželky Hany nebere vážně a činí ho podrážděným. Odmítá manželčiny obavy, že by se měl nyní šetřit, držet dietu a hlavně nevracet se předčasně do divadla, v němž hrál v orchestru. Král je "frajer", který si nepřipouští prodělaný infarkt. Vznikají první konflikty doma i v divadle, kam začne docházet a dožadovat se spolupráce. Nakonec (protože je stále v neschopnosti a v divadle mu hrát nedovolí) si najde příležitost hrát večer v jazzovém klubu, kam pozve i svého kamaráda z nemocnice Mirdu Pouzara. Když mu ale Karel trubku také půjčí a chce, aby si "zahrál", Mirdu odvezou záchrankou zpátky do nemocnice, a Karlův život se pojednou pod vlivem zážitku s Mirdou začne zcela měnit. Jeho psychika, jeho denodenní návyky, to vše je najednou proměněné. Král se o sebe začíná bát a to vše vyvrcholí, když se dozvídá o tom, že Mirda v nemocnici na následky nového infarktu umřel.
Král se stává pro své okolí - syna, kamarády a především svou manželku zcela nesnesitelný, obtížnostní a dokonce i směšný, protože lékaři jsou s jeho lepšícím se stavem spokojeni. A tak dochází k tomu, co si Karel přeje nejméně, a hlavně s čím naprosto nepočítal. Hana se začne vídat se svým kolegou Vojtou, který ji přemlouvá, aby odešla od Karla a začala žít s ním. Hana nemá dost odvahy a sobectví, opustit v tomto stavu manžela, ale ve chvíli, kdy je Karel přistihne na schůzce a pochopí, že by mohl Hanu ztratit, a proto se s Vojtou popere, Hana vidí, že Karel už není ponořen jen sám do sebe, je schopen "bojovat" o své zájmy, nalézá odvahu manžela opustit, protože už delší čas není schopna si ho vážit. A tak zůstává Karel sám v bytě (syn odešel s matkou, ale bude ho pravidelně navštěvovat) a může jen rekapitulovat, co měl, co ztratil a jaké si z toho musí vzít ponaučení, i když věci nejdou vzít zpátky a život jde dál... A tak všechen smutek, zklamání i zlost sám na sebe vloží do bravurního trubkového sóla, které dává tušit, co vše jeho interpret v sobě ukrývá...
