Radostný život posmrtný

POZOR SPOILER     Mladý Palette přijíždí za osamělý mužem Christianem Bernauldem, který mu má prozradit tajemství o jeho otci Jaenovi Luisovi Palettem. A muž začíná vyprávět…  Před mnoha lety byli čtyři mladí kamarádi, malíři. Jmenovali Paul Monniér, Christian Bernauld, Berrand, a Claude. Byli věčně bez peněz a zrovna mají k večeři brambory ve šlupce. Na chlast ovšem je a jednoho večera, když se ožralí vracejí domů, je jim řečeno Blanchearem. „Ještě jsem neviděl živýho malíře, aby byl bohatej! To byste museli nejdřív skápnout, aby za to vaše skvrniště barevný někdo kloudně zaplatil!“ Nu a tato věta padne na úrodnou půdu. Tedy ne tak, že by mládenci začali více malovat, ale rozhodnou se, jednoho nechat zemřít, a jako mrtvého šířit jeho slávu ve městě. Nu a při tom pak prodávat jeho obrazy za obrovské sumy. A jako budoucí mrtvola je vybrán Paul Monniér.  Zbývající tři navštíví proslavený klub, a zde rozhodí sítě. Vydávají se za lidi, kteří zrovna připluli z New Yorku, kde kupovali budovu pro šantán. A k tomu přidají slávu mistra Monniéra. Všichni to žerou, mimo kritika Boussarda.   Jenže je třeba navštívit mimo jiné vysoce postaveného pana Colombiéra. Tomu je nabídnuto jedno z děl mistra Monniéra jako dar. Monniérova sláva stoupá a šíří se městem Paříž. Všichni vědí, o koho jde, a je jim líto, že je mistr v USA těžce nemocen. Už padají první objednávky na portréty a hoši slibují.   Kritik Lacombe Monniérova díla kritizuje, aniž je, kdy viděl a smetánka se rozplývá. Všechno jde, jak se plánovalo, až do doby, kdy se tu těžce nemocný mistr objeví osobně.   Nu, je představen velkému světu malířství jako obchodník hedvábím Etiéne Carlou.   Nu a když je mistr Monniér tak oslavován přichází Boussard s návrhem, uspořádat výstavu mistrových děl. A ta se skutečně koná. Jenže na ní projeví Boussasrd touhu seznámit se s velkým mistrem osobně, když se píše že je v Paříži. A později se začne proslýchat, a noviny to potvrdí, že mistr zemřel. Dokonce se teatrálně odnáší jeho rakev...