Fahrenheit 9/11

Kontroverzní americký filmař a spisovatel Michael Moore ve svém novém politickém a propagandistickém dokumentu Fahrenheit 9/11 úderně přitvrdil a personifikoval svou kritiku současných poměrů ve Spojených státech. „Zašifrovaný“ název parafrázuje titul Bradburyho knihy 451 stupňů Fahrenheita (o společnosti, kde čtení bylo zločinem a kde se pálily knihy) ve smyslu „teplota, při které hoří svoboda“ (s odkazem na datum atentátu z 11.9.2001). Moore natočil film s jasně proklamovaným cílem: dosáhnout toho, aby George W. Bush nebyl znovu hlavou státu. – Uštěpačně zesměšňující a jedovatá obžaloba se snaží dokázat, že Bush je ten nejhloupější a nejzkorumpovanější americký prezident. S ironickou nadsázkou mapuje jeho prezidentskou kariéru od sporného vítězství nad Alem Gorem až po jeho roli „válečného prezidenta“ po 11. září 2001. Pátrá po ekonomickém pozadí války proti terorismu, během níž podle jeho názoru Bushova administrativa nepoměřuje všem stejným metrem. Spekuluje o obchodních zájmech rodiny Bushových v různých firmách a o jejím podezřelém propojení se saúdskoarabskou oligarchií, k níž patří i rodina Usámy bin Ládina. Válečným hrůzám v Iráku a jejich důsledkům je věnována druhá část dokumentu. – Moore opět pracuje s archivními materiály, převzatými z TV zpravodajství, s novinovými fotografiemi, ironickými výňatky z filmů (včetně důvtipných počítačových úprav) i vlastními rozhovory s politiky, vojáky a prostými lidmi. Investigativní montáž doprovází sžíravým komentářem a občas se objeví i sám před kamerou. V osobně zaujaté, „dänikenovskou“ metodou skládané koláži však mnohdy interpretuje fakta tak, jak se mu to hodí, a pracuje s útočně burcujícími, avšak často jen nepřímými důkazy podloženými zkratkami. Ty díky brilantní střihové skladbě a přesně vybrané hudební stopě vedou k předem daným závěrům. Ale také k citovému vydírání (rozhovor s hrdou vlastenkou, jež přehodnotí své postoje až po ztrátě syna v Iráku), případně i k tendenčnímu zkreslování fakt (vyobrazení Saddámova režimu coby téměř idylické země). Ve svém urputně "záškodnickém" pamfletářství, jež vytváří křiklavý protipól k oficiální propagandě, je Moore místy velmi vtipný. Ve srovnání s Bowling for Columbine (2002, FP 4/2003) však film vyznívá jednostranněji a méně objevně. – Jak potvrzují i tuzemské (ve srovnání se zahraničními recenzemi odmítavější) reakce, při hodnocení filmu, jasně určeného pro předvolební boj Demokratické strany, hraje rozhodující roli politické smýšlení. - Ke zručně přiživovanému zájmu o nepokrytou politickou agitku přispěly nejprve Velká cena na MFF v Cannes a pak rozhodnutí Studia Walta Disneyho, že nedoporučí společnosti Miramax (již vlastní) snímek distribuovat. Výkonní producenti bratři Weinsteinové tak byli pod tlakem nuceni postoupit distribuci společnosti Lions Gate ve spolupráci s nezávislým TV kanálem IFC (Independent Film Channel). Ačkoli americké konzervativní kruhy vyvíjely silný tlak na kina, aby dílo (nepřístupné do sedmnácti let bez doprovodu dospělého) neuváděla, Fahrenheit 9/11 nakonec jako první dokument překročil v Severní Americe hranici sta milionů dolarů v tržbách. -tse-, Filmový přehled 2004/10