Šílení

Musím se přiznat že na mě byl tento ryze autorský projekt Jana Švankmajera kterého si jinak velice vážím trochu moc "šílený". Nedokázal jsem to chvílemi nějak pojmout. Přesto však ale kvůli výbornému obsazení, některým hereckým výkonům a krásné přesně vybrané hudbě to pro mě nakonec byl docela slušný film i když znovu bych ho určitě vidět nemusel!

Trochu bizarní,chvílemi nechutný pak zase docela vtipný ale vcelku zajímavý,skvělý herecký výkon J.Třísky.

Temný, fantaskní, humorně hororový a přízračně bledý Edgar Allan Poe, stejně jako markýz de Sade, jehož "rouhačské" výroky (ve skutečnosti však hluboce filosofické) jsou zde téměř doslova citovány, jsou moji oblíbenci; a oživlé maso Jana Švankmajera, jež budí hnus a zároveň sardonický smích, je více než vhodným doplňkem k těm dvěma slavným nihilistům. Alegorie světa jako blázince, nevěstince a jatek je vždy vděčným počinkem. Vcelku dobře natočený film, až na pár výhrad k některým slabším hercům ve vedlejších úlohách, také ta oceněná kamera mohla být mnohem lepší, "skandální" scény tvrdší a otevřenější a tak dále... A mimochodem: ta Poeova povídka, jejíž motiv jsme tu viděli, se nejmenuje "Šílený psychiatr", nýbrž "Metoda doktora Téra a profesora Péra" - to byli ti lidé natření térem a obalení v peří, obvyklý to dřívější potupný trest pro nějaká obzvláště bezectná individua, myslím.

výrazně masitý, vyříznutými jazyky olezlý a olízaný úlet na motivy dnes již klasických psychohororů. Film pokrývá hned několik rovin sdělení. Je atmosféricky dusným psychem, velmi hořkou společenskou i politickou kritikou a na své si přijdou i milovníci černého humoru, ba i erotiky. Trochu mě mrzí prostější pojetí Jeana, které film připravilo o možnost rozehrát niterné drama hrdiny v plné parádě. Každopádně z filmu jsem cítil úžasné nasazení, každý detail, každá postava má přesné místo, a i když se děj zákonitě zaostřuje na několik vybraných postav, řekl bych že zde skutečně nebylo malých rolí. Extra bonus za scénu, kdy "recitující blázen" domlátí "mrtvolu" lopatou, a za scénu kdy je "svoboda" bezprostředně po vítězství znásilněna "spodinou".