Člověk bez osudu

Neumím napsat co tomu chybělo. To, že je to obehrané téma je snad zbytečné psát. Aha. Už vím, co tomu scházelo. Jakýkoli nový pohled, cokoli. Protože takto to prostě bylo o ničem. Mimo velmi dobré hudby jsme sledovali jen další a další z mnoha a mnoha osudů několika tisíc lidí. Natočeno to však bylo velmi dobře. Jenže stokrát nic i osla umořilo.

Výborný film! Už dlouho neběžel na České televizi tak silně emotivní film, který by mne zcela dokázal pohltit. Naprosto neuvěřitelná výpověď o životě (resp. přežívání) v peklech koncentračního tábora očima mladého hocha, jehož bezstarostnost, mládí a touhy přervala krutá realita fašismu, stejně jako mnozí další lidé židovské národnosti je internován v koncentračních táborech, zažívá zde nelidské zacházení, tvrdé pracovní podmínky, hlad, vyčerpanost...paradoxně však právě v tomto hrůzyplném místě, pro které je snad i označení peklo mírný výraz, poznává i vzácné chvíle štěstí. On sám po osvobození koncentračního tábora Buchenwald a po návratu do rodného Maďarska, zpětně rekapituluje vzpomínky na spoluvězně, lidi, kteří sami nasazovali často vlastní život, aby mladíka ochránili. Přátelé z Budapešti, s nimiž se po návratu setká, se nedokážou a ani nemohou vžít do pocitů chlapce, z něhož měsíce strávené v místě hrůzy udělaly člověka duševně dospělého o mnoho let dopředu a vidícího svět naprosto jinýma očima. Téměř se stydím přiznat, že jsem původně tento vynikající film začala sledovat spíše z dlouhé chvíle, aniž bych si od něho příliš slibovala. Ve finále jsem zejména jeho druhou část sledovala opravdu se zatajeným dechem. Oceňuji příběh samotný, autentické působení, neobvyklost kamery prolnuté barevnými kontrasty, v neposlední řadě i vynikající český dabing hlavního hrdiny v podání Jana Škvora. Film, který by měl být povinně promítán dospívající mládeži ve školách jako součást výuky o hrůzách nacismu.

Maďarský pohled do světa nacistických lágrů byl hodně zajímavý, ať už silným příběhem, zajímavým pojetím hlavního hrdiny, tak i vynikající kamerou, potlačené barvy které byly zvýrazněné pouze v důležitých situacích (žlutá hvězda, nafoukklé koleno...) byly hodně povedené a umocňující situaci...

Silný příběž na pozadí hrůz koncentračních táborů, život a utrpení židů, kteří se snaží jen přežít... Podle mě určitě film roku.. herecký vákonu nemají chybu..