Děvčica z Beskyd

Při vzpomínce na dojemný příběh početné rodiny odehrávající se v Beskydách,jsem si vzpomněl na scénu, kdy manželka porodí nevím už kolikáté dítě a jde na dvorek to oznámit mužovi a ten jí řekne: Nech těch řečí a přilož ruku k dílu.A ona tahá v rukách kulány dřeva a jak jí to šlo. Že si herci, kteří něco umí, dělají navzájem legrácky, to snad už ví kdekdo. Ve filmu se to zaretušuje ale v divadle si to říká o průser. Nejhezčí srandičky jsou, když si z vás kolegové vystřelí. Kdo by neznal Václava Řepu, herce záporných rolí, i na něj došlo. Film Děvčica z Beskyd byl dotočen a jednou v létě, když slunce sálá, je okurková sezóna a herci mají zřejmě letní prázdniny, hrozná nuda, a někoho napadlo, si z něj vystřelit. On to také dělal. Poslali mu telegram, že se ve filmu musí přetočit nějaké scény, které se odehrávají v zimě. Václav Řepa, je poctivec, profesionál, legrácku neprokoukl, hodil na sebe kožich, pod paží vzal sáňky samochodky a zamířil na nádraží, k vlaku, a ty jeho kamarádi z toho měli takovou psinu. Doufám, že jim to vrátil z úroky...

Hudba jak u Čelistí a nic se neděje. Tedy jen v některých pasážích. Jinak je to však hezký film s krásnými horami, a ovšem trošku slabšími výkony herců. Dějově také nic moc. Takové dětské, nedomyšlené a primitivní. Ale rozhodně mohu doporučit.