Dobytí severního pólu

- My, trudomyslní, my se nesmíme nechat jedním šílencem zviklat. - Tedy nerad to říkám, ale jsou chvíle, kdy by se optimisté měli popravovat.

(Frištenský střelil po učiteli, který měl na sobě kostým tučňáka) Lékárník: Kam si to dostal Václave? Učitel: Do křídla, človeče...

Učitel: Tady v učitelských novinách píše školní inspektor, že na všech školách v Rakousku má být zavedena lázeň. Si nedokážu představit, to budou mít ve třídách sprchy nebo vany? Lékárník: Tak, hygiena je důležitá i na školách. Učitel: Tak ne, já už na to nevidím...Kázeň! A já to čet jako lázeň. To jo, kázeň, to jo ... To nemusel dědek psát, to každej ví.

Náčelník: Ty představy, co mám já, ty bych vám přál. Devětkrát za sebou jsem byl zvolen náčelníkem jednoty. Letos jako vždy valná hromada a já jsem přítomen, navržen a nezvolen. Učitel: Náčelníku, to máš asi chmurné představy, poněvadž desátá valná hromada ještě nebyla. Náčelník: Ani jeden co tu jste, jste pro mě nezvedli ruku. Koukali jste stranou, jen abyste se mi nemuseli dívat do očí. A já vás přitom dovedl až za polární kruh. To mám za všechno...