Celovečerní debut bosenské scenáristky a režisérky Jasmily Žbanićové (nar. 1974) Grbavica vznikal v evropské koprodukci a jeho úspěch na letošním Berlinale je nesporně významným mezníkem pro bosenskohercegovinskou kinematografii. Všednodenní příběh vztahu matky a pubertální dcery se odehrává v současném Sarajevu, ale v jeho pozadí se neodbytně ozývá a vnucuje nedávné válečné trauma. – Čtyřicátnice Esma žije sama s dvanáctiletou Sárou. Najde si práci servírky v nočním klubu a sblíží se se šéfovým řidičem Peldou. Zároveň usilovně shání peníze na Sářin školní výlet. Dívka se spřátelí se spolužákem Samirem a neustále chce po matce potvrzení, že otec padl jako hrdina, neboť pak by mohla na výlet s velkou slevou. Esma se vymlouvá, ale nakonec ve vypjaté scéně přizná dceři pravdu: Sára se narodila poté, co matka byla v táboře několikrát denně znásilňována srbskými četniky. - Mladá žena trpí nejen děsivými zážitky z minulosti, ale také tím, že i v mírové době musí lhát. Aby dostala práci, lže mafiánskému šéfovi, že je bez závazků, a dlouho lže dceři o jejím otci. Ani vztah s Peldou není schopna naplnit, přičemž také její přítel trpí komplexem zničeného života. - Grbavica je místní název sarajevského sídliště, kde byl za války zajatecký tábor a kde teď protagonisté bydlí. Grbavica také znamená hrbatou ženu a titul je vlastně zčásti i metaforou Esmina "postižení", s nímž musí hrdinka žít. – Na první pohled jednoduchý a neokázalý komorní snímek zachycuje všední život ve městě, vzpamatovávajícím se z válečné krize. Navzdory hořkému tématu má i humorná místa a vyznačuje se autorčiným osobním vztahem k postavám. Významnou roli v něm hrají různé písně a leitmotivem jsou záběry z terapií v centru pro válkou postižené ženy. Dílo se zároveň opírá o přesvědčivý civilní výkon známé srbské herečky Mirjany Karanovićové. - Téma válečného traumatu znásilnění včetně podobně překvapivého "přiznání" má i drama Isabel Coixetové Tajemství slov (2005, FP 6/2006).
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2006/8
