Nemravné povídky

Čtyři erotické epizody z různých století natočené sice ve francouzské produkci, ovšem pod režij­ní taktovkou polského mistra erotiky Waleriana Borowczyka (střídavě tvořícího ve Francii, itálii a Polsku: „goto, ostrov lásky“ – 1968, „Historie hříchu“ – 1975, „interno di un convento“ – 1978, „emanuelle V“ – 1987). V první povídce si dvace­tiletý student z Paříže, trávící prázdniny u tety, vyjede se svou šestnáctiletou sestřenicí na pláž, kde ji zasvěcuje do orálního sexu. Ve druhé epi­ zodě se mladičká Tereza opozdila na mši a za trest je zavřena do komůrky, kde zažívá rozpor mezi láskou k Ježíši a atraktivitou libertinské publika­ce, jejíž erotické ilustrace ji maximálně vzrušují. Ve třetím příběhu proslulá „čachtická paní“, ma­ďarská hraběnka alžběta Bathory (v podání Picas­sovy dcery Palomy) navštěvuje v doprovodu páže­te své knížectví nyitra, dá přivléci na hrad pěkné dívky a podává jim tajemný nektar. nahá těla se dávají do pohybu, každé touží po hraběnčině do­tyku: desítky rtů, prstů, očí, uší, zubů – a spousta krve, v níž se hraběnka koupe. Poslední povídka s názvem Lucrezia Borgia pojednává o incestu protagonistky. Třinecké filmové léto 2010