Muž, který sázel stromy

V Čechách žil muž, který jako by byl předobrazem muže o němž byl natočen tento film. Následující řádky jsou vyňaty z knihovního archivu litoměřické knihovny - Josef Hlušička vysázel za svůj život 100 000 stromů na Keblicku u Litoměřic v severních Čechách. Na samém počátku jeho záliby stály zdravotní problémy.Pan Hlušička pracoval v chemičce a na doporučení lékaře často chodil do přírody a všiml si kontrastu holých strání kolem Keblic a zalesněných vrchů Českého středohoří Řípu, Radobílu či Košťálova. Rozhodl se, že zalesní i okolí své obce. Všechny stromky pro výsadbu si pěstoval sám na své zahradě. Přeměna keblické stráně a přilehlého okolí probíhala tak pomalu, že si na ni místní zvykli a nevyvolávala v nich údiv. Pan Hlušička se narodil 10.5.1929 a zemřel 30.12.2009 / Nyní budu pokračovat svými slovy - možná se vám zdá, že to není možné,aby tohle udělal český člověk. Ale ano je to tak, tento příběh je skutečný! Nezbývá než panu Josefu Hlušičkovi poděkovat za lidi, kterým vysazením stromů pomohl zazelenit, ozdravit a zkrášlit korunami stromů okolí jejich domovů. DĚKUJEME VA'M DOBRY' MUŽI Libor

To tedy bude muset být arcipříběh - řekla jsem si pod prvními dojmy nervní, odpudivé čmáranice, vydávající se za animaci, maje přitom na paměti průměr hodnocení 86%... Jak jsem však měla šanci brzy zjistit, ty ledabylé a nedotažené kontury, splývající s prostředím, aby z něj vzápětí vystoupily a daly tak událostem důležitost a obrazu neobyčejnou živost, měly něco do sebe... Stejně jako depresivní cestopisné vyprávění o vyprahlém kraji, obývaném okoralými srdci. Příběh o skromnosti, pokoře a naději, ovšem návod na štěstí není univerzální, jelikož stromů (a všeho jiného) tady máme přece dost a přesto...

Pěkná animace, bohužel pro nic víc speciálního, oproti ostatním jsem z tohoto filmečku zas až tak v úletu nebyl, že i za těžkých časů se najde jeden dobrj člověk...

... „V tom kraji je málo vesnic. Vzdáleny jedna od druhé choulily se na svazích kamenitých cest, které už nikam dál nevedou, žilo se tam těžce. V podnebí stejně drsném v zimě jako v létě“. A muž, který sází stromy. Zdánlivě marná práce jednoho člověka, která díky jeho neokázalé vytrvalosti dokáže změnit kraj a život ostatních ... dát naději ... „Změny přicházely pomalu a jakoby samozřejmě. Nebudily údiv“. Nádherné! Poetika, kresba, myšlenka. Vše v dokonalé harmonii.