Extase

...V roce 1932 natáčel v Praze režisér Machatý svůj film Extase... Táta ubytoval herce u nás v penzionu, a tak jsem se osobně seznámila nejen s hlavní hvězdou filmu Hedy Kieslerovou, později hollywoodskou hvězdou Hedy Lamarr, ale i s jejím filmovým partnerem Mogem. během filmování jsme se do sebe zakoukali. Vzala jsem ho s sebou na několik dlouhých procházek oborou nad Kazínem. Extase také byly mou úplně první filmovou příležitostí. Poprvé jsem se objevila na plátně v malé epizodce sekretářky. /ze vzpomínek Jiřiny Steimarové-Ničeho nelituji,zpracovala Kamila Čížová, Nakl. Slávka Kopecká, 2007, str.20/

Film Extáze představuje převratnou záležitost ve světové kinematografii díky odhalené hlavní představitelce Hedě Kieslerové. Režisér Gustav Machatý zde uplatil symboliku obrazů a doprovodných zvuků: - v první polovině filmu je scéna, kdy muž srazí k zemi včelu. Doprovodný zvuk této scény je koncem písně a je v naprostém souladu s obrazem. Náboj je tak emotivní, že divákovi se muž stane okamžitě nesympatický. - hlavní hrdinka se ocitá v situaci, kdy se rozhoduje, zda má zůstat u svého manžela či jít za milencem. Divák vidí obrázek skleněné koule, ve které se uvolní vzduchová bublinka. Tento aspekt má vyjadřovat jiskřičku odhlodlání. Film obsahuje více podobných symbolických prvků. Gustav Machatý dokonce ve své době dává do povědomí jakýsi souhrn všech těchto prvků a vysvětluje, co znamenají. Na svou dobu netypické je též natáčení jedné scény celé dva dny. Dnes toto není žádnou výjimkou, avšak v tehdejší době, kdy celé filmy vznikaly během několika málo týdnů, věc naprosto ojedinělá. V Extázi je scéna dvou vyrušených motýlů člověkem u kaluže na cestě, ta byla dle režisérových slov natáčená právě dva dny.