Ezop

Koprodukční česko-bulharský film Ezop vznikl v roce 1969. Na uvedení do našich kin však čekal 22 let. Ocitl se v trezoru proto, že vypráví o svobodomyslném básníkovi který by1 jako otrok uvržen do soukolí zájmů mocných: těma nejen nadčasové, ale v době svého vzniku i velmi konkrétní. Autoři snímku, scenárista Ange1 Vagenštejn a režisér Rangel Valčanov, rozehrávají kolem mýtické osobnosti řeckého bajkaře (6. stol. př. n. l.) vlastni variantu historie. - Ezop je fryžským zajatcem, prodaným do otroctví na řecký ostrov Samos. Touha po svobodě a spravedlnosti, kterou může projevovat jen moudrým slovem, není nikdy naplněna - stejně jako láska k bývalé paní, mladé aristokratce Rhodopis. Ta se stává jako otrokyně majetkem básnířky Sapfy (její pobyt na ostrově a setkání s Ezopem je ovšem autorskou licencí), aby nakonec byla vlivnou milenkou faraóna Amazise. Ezop jako otrok filosofa Xantha svému pánovi nejednou moudře pomůže aniž by se však dočkal vděčnosti. Posléze týdskému vladaři Krésovi poslouží proti své vůli jako nástroj politické pomsty. Hyne, neboť mocní nepřátelé i přátelé nesnesou vedle sebe svobodného člověka, hájícího pravdu za všech okolností. Zřeknou se ho nejen samšti obyvatelé, kterým pomůže postavit se proti nepříteli, ale i sama Rhodopis, jež se stala vznešenou, bezduchou otrokyní moci. - Film Ezop je politicky angažovaným dílem, zároveň však zůstává přitažlivou podívanou. Kostýmy (Ester Krumbachová) i dekorace jsou stylizovány, stejně jako herecké výkony. Nadčasovost příběhu je zdůrazněna rovněž vstupy chóru a "převtělováním" dávného bajkaře, komentujícího dávné děje ze současnosti. Přestože doba vzniku se podepsala především na režijní stránce filmu, jeho poselství o nutnosti svobodné mysli zůstává stále aktuální. Filmový přehled