Haškovy povídky ze starého mocnářství

Film je velice dobrý, hrají zde nejlepší herci svého času a není chvíle, že by se divák nudil. Jde o povídky, kde v jedné z nich, kníže vaří polívku pro chudé a díky F. Smolíkovi je to úplně senzační...

Hlavně první povídka je bezchybná:-). Ostatní jsou také dobré ale ta první je prostě nejlegračnější.////// Většinou se povídkové filmy velmi špatně hodnotí, pokud jsou povídky různé kvality. Zde však neváhám a hodnotím jednoznačně a bez potíží.

Roztomilý přepis několika povídek J. Haška - já osobně mám nejraději Polévku pro chudé děti, hlavně tu scénku,kdy se při nabírání na ochutnávku vrchnosti v kotli převalují ty staré holínky...Dobrou chuť!!! :-))

Nikdo jiný tak perfektně nezachytil lidskou povahu jako Jaroslav Hašek. Jeho nejslavnější Švejk budiž příkladem. Ale nebyla to pouze tato postava. Jaroslav Hašek má na svědomí spoustu povídek, jejichž kouzlo je v mnohem kupodivu poplatné i dnes. Svým černým humorem, anarchismem, antimilitarismem, provokativními narážkami a téměř neznatelnými psychologicko,-filozofickými přesahy ve svém díle naprosto předčí očekávání. Myšlenky povídek a danou atmosféru se pokusili v roce 1952 zachytit filmaři a buď jak buď, povedlo se. Vyrobili povídkový film obsahující čtyři povídky, jejichž obsah a satirický nadhled by mohlo závidět i Divadlo Járy Cimrmana. A není to pouze zásluhou scenáristů Ivana Oswalda a Karla Feixe, kteří povídky výborně přepsali do filmového scénáře, či režiséra Miroslava Hubáčka, který naprosto věrně zachytil atmosféru všech povídek, ale hlavně všech herců, kteří pochopili charaktery svých postav a zcela podle představ Jaroslava Haška je zahráli. Tohle je filmové dílo, které se již nikdy nepodaří zopakovat.