„S Honoré de Balzacem (1799–1850), autorem téměř sta navzájem spjatých románových a povídkových příběhů Lidské komedie, přistupujeme k vrcholnému zjevu západoevropského realismu 19. století.“ – tak začínají dějiny francouzské literatury své pojednání o Honoré de Balzacovi.
Dvoudílný francouzský koprodukční film zachycuje Balzaca v jeho největším tvůrčím rozmachu, kdy píše Lidskou komedii. Prožívá vášnivý a přitom láskyplný vztah s paní de Berny (Virna Lisiová), o více než 20 let starší šlechtičnou, která dokázala rozpoznat a ocenit Balzacův talent. Pravděpodobně to byla ona, kdo stál za Balzacovým rozhodnutím zakoupit vlastní tiskárnu a vydávat sám své knihy. To byl začátek jeho dluhů, ze kterých se nevzpamatoval až do své smrti.
Balzac byl náruživým milovníkem života, stejně jako náruživým literátem. Dokázal psát celé noci, pít litry kávy, toužit po ženách, stejně jako po aristokratických salónech. Jen za rok 1830 napsal sedm povídkových či kratších románových prací. Další jeho vrcholná díla přicházela jakoby ve chvatu, jedno za druhým. Většinu románů napsal Balzac najednou, nechtěl psát romány odděleně, ale podat celistvý obraz soudobé společnosti v románovém cyklu. Řada jeho děl byla vydávána nejprve ve formě román-fejeton na pokračování v časopisech. Když jeho velkolepý plán na grandiózní literární dílo dozrál, napsal v roce 1842 slavnou Předmluvu k Lidské komedii.
Od roku 1932 si Balzac dopisoval s polskou šlechtičnou Ewelinou Haňskou. Jeho Dopisy cizince, vydané ve čtyřech svazcích, se staly svědectvím o jeho tvůrčích záměrech a plánech. Haňská se stala jeho druhou životní láskou. Když ovdověla, odjel za ní Balzac několikrát do Ruska, chtěl se s ní oženit, ale sňatek se několikrát odkládal. Nemocný Balzac se oženil se svou láskou až rok před svou smrtí. Přesto, že s ním Haňská odjela do Paříže, zemřel Balzac zcela osamoceně ve svých 51 letech. Štván svou prací, dluhy i vidinou literární a společenské slávy a uznání, se Balzac doslova udřel k smrti.
Muže, který byl zároveň obdivován a zatracován, giganta francouzské literatury ztělesnil Gérard Depardieu. Jeho matku, ženu, u níž Balzac marně hledal mateřské city, si s noblesou zahrála Jeanne Moreauová. Pod závojem šlechtičy Haňské poznáme krásnou Fanny Ardantovou. Stojí za to dodat, že dvoudílný film režisérky Josée Dayanové, byl natáčen v českých reáliích, které divák okamžitě rozpozná.
Zdroj: ČT
