Muž a jeho pes

Tvůrci psychologického dramatu Muž a jeho pes v čele s hercem a režisérem Francisem Husterem se inspirovali legendárním italským filmem Umberto D (1952, FP 29/56). Děj přenesli z Říma padesátých let do současné Paříže, příběh ve snaze o větší atraktivitu doplnili motivem dávného přátelství s nádechem milostného vztahu a do role penzionovaného námořníka Charlese obsadili ikonu francouzského filmu, snaživě šarmantního a temperamentního Jeana-Paula Belmonda (nar. 1933). Herec, jehož v srpnu 2001 postihla mozková příhoda, po níž byl částečně ochrnutý a nemohl mluvit, se po sedmi letech objevuje ve filmu v netypické roli unaveného, náhle bezprizorného starého pána, který přes svoji hrdost působí plaše i nepřístupně. – Zachovalý sedmdesátník Charles žije se svým psem v přepychovém bytě u atraktivní Jeanne. Ta svému umírajícímu manželovi slíbila, že se o jeho ovdovělého přítele postará. Jenže momentálně má sama před svatbou a odmítá se v nové životní etapě zatěžovat minulostí. Navíc jí Charles, pohodlně zabydlený v jednom z pokojů rozlehlého bytu, sarkastickými poznámkami, suchým humorem a hlavně svým štěkajícím psem cuchá nervy. Proto využije první příležitost a starý pán, který nikdy nemyslel na zadní kolečka, se ze dne na den ocitá na ulici. Jedinou spřízněnou duši najde v těhotné služce Leile. Mladá žena má sice soucitné srdce, avšak také dost starostí sama se sebou. Když chce zdeptaný Charles skoncovat se životem, zachrání ho na poslední chvíli jeho věrný pes. – Sociálně laděný příběh o lhostejnosti, ztrátě lidské důstojnosti a degradaci osobnosti je předkládán bez emocí a ani „šťastný“ konec nic neřeší. - V epizodních rolích se objevuje řada známých francouzských herců. –kat-, Filmový přehled 2009/7