Na zapřenou

Kočár veze na inspekci Gosjutina, a toho nenapadne nic jiného, než se vozky zeptat sám na sebe. Vozka se rozpovídá - ze začátku byl dobrej, zavedl železnici, vystrnadil Chochrjukova, kterého nikdo neměl rád. Je prudkej do práce, má fištrón, ale má jedno ouvej, strašně rád si přihne. Vozka mu řekne, že nikdy ho sice nikdy nikdo neviděl pít, ale zato doma, doma pije jak duha. Pešek si pomyslí, kde a jak jen se to mohli lidé dovědět, a vozka mluví dál, že je strašně na ženské, zase se podiví, že i kočí zná jména jeho milenek. Další ouvej - rád chodí na inspekce potajmu, Gosjutin se ho zeptá, jak to ví, a vozka mu řekne, že starý, tedy jako Chochrjukov, o něm věděl dopředu, ale ten nový Gosjutin, ten si vždycky shání nějakého mužika nebo vozku a zahalený v plášť, sípe, aby ho nikdo nepoznal. A přitom každý ví, že je to on. Vozka se pochlubí, že jsou chytří, Gosjutin ještě nevytáhl paty z domu a už je vše připraveno na inspekci. Gosjutin se z toho vzpamatovává, a nakonec poručí vozkovi, aby ho zavezl zpátky. Po cestě mudruje a přiznává, že od těch dob pije vodku zcela veřejně. Edward52 a jeho archív , volně podle filmu