Pět lupičů a stará dáma

Chudák slečna Wimmerforceová, má radost ze svých nájemníků. Zbožně poslouchá čtveřici svých nových nájemníků, jak secvičují klasické skladby. Netuší, že hudba zní z gramofonu a dženlmeni se zabývají přípravou loupeže. Komedie byla natočena v ateliérech ve Ealingu, které byly koncem roku 1955 uzavřeny.

Je to už hodně dávno, co jsem tento film viděl. Zcela náhodně jsem s mým starším bratrem zůstal doma bez dohledu rodičů. Díky ČST jsem viděl svou první černou komedii naplněnou úžasným anglickým humorem.

Kdepak, na paní Wilberforceovou nikdo nemá. Ani parta lupičů, která si přijde do jejího domu spřádat plány, kde má pronajmutý pokoj jeden z přívrženců. A protože se u paní domu představil jako profesor hudby, musí ve vlastním zájmu všichni dělat, že přišli zkoušet. Přesto je jim to houby platný. Výborně zahraný dobře napsaný scénář, který je také výborně zrežírovaný. Zábavná klasika nám krapet zestárla, ale pořád baví. Komediální styl 50. let má své charizma a svoji nezaměnitelnou dokonalost. Britský humor je stále přitažlivý, zvlášť když je dobře podán těmi správnými herci. A tak snímek patří tak trochu mezi klenoty.

Další z filmů, jež čas převálcoval... Ač jsem měla výhrady k remaku s Tomem Hanksem, stále mi vychází o třídu výš - díky jižanskému prostředí, hrubším karikaturám, směšnějším gagům i povedené hudbě - tady jsem se opravdu nebavila.