Pět lupičů a stará dáma

Rodilý Američan William Rose se do Británie dostal s kanadskou armádou. Po válce tam zůstal a stal se scenáristou. Prosadil se komedií o milovnících starých aut Genevieve (Genevieve, 1953), která sice vznikla mimo studio Ealing, ale svou náladou přesně zapadala do jeho typické produkce a vynesla mu první z jeho oscarových nominací.. Námět na Pět lupičů a starou dámu má údajně prapůvod v jednom z jeho snů a scénář je zasazen do přesně odpozorovaného světa anglických tradic a zvyků. Propracovaná předloha je ovšem jen jedním ze základních kamenů konečného úspěchu, což Mackendrick velmi dobře věděl. Klíčové obvykle bývá obsazení, a to je v tomto případě prakticky dokonalé. Komediální vlohy Aleca Guinnesse byly dostatečně známé už z jeho mnohonásobného vystoupení v Šlechetných srdcích a šlechtických korunkách a jeho mrtvolně bledý profesor Marcus s nepřehlédnutelnými zuby patří do pomyslného zlatého fondu filmových padouchů. S jeho výkonem dokonale souznějí i další představitelé, stálý herec studia Cecil Parker jako pozérský zbabělec s pochybnou vojenskou minulostí, podsaditý plešoun Danny Green jako pomalu chápající exboxer, začínající Peter Sellers jako namyšlený londýnský frajírek či herec českého původu Herbert Lom, jenž neměl veseloherní zkušenosti, jako zachmuřený a nedůvěřivý padouch s neurčitým přízvukem, který jako jediný ze zločinců vypadá alespoň trochu jako profesionál. A samozřejmě nesmíme zapomínat na brilantní kreaci Katie Johnsonové v roli křehké staré dámy, o níž její noví podnájemníci až příliš pozdě zjistí, že se nestará pouze o své papoušky. Snímek Pět lupičů a stará dáma je natočen na barevný materiál a je pod ním podepsán kameraman českého původu Otto Heller, který se mj. podílel ve třicátých letech na klasických českých veselohrách Vlasty Buriana, Huga Haase nebo Voskovce a Wericha a po emigraci se stal jedním z předních poválečných kameramanů britského filmu. Michael Málek Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016