Homolka a tobolka

Poslední díl slavné komediální trilogie Jaroslava Papouška je ačkoliv je jediný barevný (nebo možná právě proto) zcela určitě nejslabší. Pořád je to v porovnání s konkurencí slušný průměr ale mimořádná atmosféra je někde v nenávratnu. Asi to způsobila přítomnost známých herců jako je Iva Janžurová nebo Jiří Hrzán která jako kdyby rušila nenapodobitelnou bezprostřednost kterou doslova sálaly předcházející díly.

Oproti prvním a druhým Homolkům si tenhle třetí díl hodně pomohl barvami, radikálním rozšířením hereckého ansámblu a v neposlední řadě zasněženými Krkonošemi. Tím se ovšem Homolka a tobolka značně odchyluje od prvního dílu, který naopak značně vybočoval z tehdejší produkce. Tohle už spadá do řádu normalizačních komedií, nicméně nadprůměrných, nutno dodat. Stejně jako u Anděla s Jaroslavem Marvanem mě děsí rekreační organizovanost. Děj (stejně jako u předchozích Homolků) nehraje zas tak velkou roli, protože postavit film na dohadování o výměně pokojů si může dovolit jenom kvalitní scénář. A ten tu je, protože dokonalé hlášky i po bezmála čtyřiceti letech nestárnou.

Režisér Papoušek natočil tři filmy, které oslavují rodinu Homolkovu. Jak už to bývá, první vždy dopadne lépe, než ty další, které následují. Ale režisér si dovolil natočit ve třech formátech, normální, širokoúhlý a barevný. Barevný film o rekreaci v horách je nejslabší a hloupý. A herci tomu dost pomáhají. Ale přesto se mě přece někdo líbil a to byl Jiří Hrzán se svými obrázky.

Celkem povedená třetí část, tentokrát už s barevným obrazem. Jinak Homoláči jsou prostě Homoláči a nemají chybu. Má oblíbená věta: A kolik by stál tenhle, a kolik by stál poškozenej? :D Vždycky se u téhle české tří dílné série pobavím. Tohle je jasná typická česká rodinka, která pobaví ať chcete nebo ne.