Homolka a tobolka

První promítání tohoto snímku v našich kinech proběhlo dne 20.10.1972. Promítal se jako mládeži nepřístupný. Při druhém promítání dne 26.10.1972 platil zákaz snímku mládeži jen pro Prahu, konkrétně pro kino Sevastopol a kino Metro.

Helena Růžičková během natáčecího volna věštila Jiřímu Hrzánovi budoucnost. Vyšlo jí, že Hrzánovi zbývá jen pár let života. Do očí mu to ale neřekla, podařilo se jí to zamluvit. Svěřila se s tím pak několika přátelům. Jak dnes víme, ve své předpovědi se nemýlila.

Paní Růžičková vypráví ve své knize vzpomínek veselou příhodu z doby natáčení tohoto filmu. V hotelu, kde se natáčelo, se Jiří Hrzán jednou večer vsadil s několika hosty, že Helenu Růžičkovou ponese na rukou přes celou velkou místnost. Nikdo mu nevěřil, protože paní Růžičková měla svou váhu. Jiří Hrzán to ale dokázal a tak s paní Růžičkovou vyhráli celou bednu šampaňského. Údajně pak celý večer popíjeli.

Homolková: Co říkáš, táto? Homolka: Co? Homolková: Říkám, co říkáš tomu panorámatu? Homolka: Je to žrádlo. Homolková: No, a co až budeme nahoře, to teprv budou panorámata.