Tahat ďábla za ocas

Zchudlá šlechta, rozpadající se zámek a gangster s kufrem peněz. Co dělat, když je třeba opravit střechu? Francouzská slovní hříčka "Diable par la queue" znamená v češtině doslova "třít bídu s nouzí". V dialozích se tato hříčka objevuje hned několikrát, jednak se skutečně tře bída s nouzí, když hraběnka počítá výnosy z hotelu, jednak je hravě po významu jednotlivých slov rozložena. Aktéři příběhu tak do jisté míry tahají ďábla za ocas, když tak touží po ukradených penězích, ale především tato aristokratická rodina živoří bez peněz ve svém zámku, který jí padá na hlavu. Všichni však stále nosí hlavu vysoko, jako správná šlechta. Jsou přinuceni udělat ze svého zámku hotel, ale hosté se příliš nehrnou. Do hotelu přijíždí seriózně vyhlížející muž, baron Maricorne. Rodina vzápětí zjistí, že je to ve skutečnosti lupič, který právě vykradl banku. Jeho peníze se zdají být pro rodinu řešením jejích finančních starostí... Režisér Philippe de Broca obsadil do své komedie sarkastického, noblesního Jeana Rocheforta a slavného Yvese Montanda.