Kawasakiho růže

Po dvaceti letech od pádu komunistického režimu už jen tuctová variace na obehrané téma, která má navíc, alespoň podle mého názoru, dost nešťastné obsazení. Je sice zajímavé vidět Ladislava Chudíka v nezvykle záporné roli, ale obecně jsou herecké výkony dost nepřesvědčivé a to je pro film s takovým příběhem obzvlášť velký malér. Vidět se to dozajista nechá, ale tandem Hřebejk-Jarchovský nejednou dokázal, že to umí o dost lépe.

Proč tak dlouho trvá, než se přejde k jádru pudla?? Nebaví - nudí. Nemám za co dávat jakýkoli plus, protože ani napodruhé jsem nepochápal, proč je to tak zdlouhavé, bez chuti a zápachu, mdlé a nedovařené. 201209119053/9105----- Tak jsem to zkusil podruhé, abych si byl hodnocením jist. Mohu přidat jen to, že to odporné chování těch třech na začátku filmu kde spor řeší filosoficky je děs. No jo. Rádoby inteligenti co si hrají na duševní vzdělance. Na nervy lezoucí hudba, vinou zřejmě ožralých mistrů zvuku stokrát silnější než mluvené slovo mi lezla na nervy po celou dobu. Chtěl jsem dát něco za velmi dobré scény s panem Chudíkem a jeho výpovědi, ale nedám. Tenhle paskvil si to nezaslouží. 201311180/0

Ano, nezklamal, ale musím to upřesnit - nezklamal ve směru, že jeho snímky opravdu nejsou "poživatelné" a ač jsem doufala, že by mě Kawasakiho růže mohla alespoň trochu přesvědčit, že Hřebejk točit umí, tak...bohužel! Marně hledám něco, co filmu pochválit. Nenapadá mě nic! Děj je nudný, chaotický, dialogy vyznívají trapně, nezáživně. Dvakrát jsem toto "dílo" vracela na začátek doufajíc, že jsem unikla při prvním sledování v myšlenkách jinam a určitě se do něho napodruhé ponořím. Nezadařilo se, nic únavnějšího a otravnějšího jsem už hodně dlouho nesledovala. Oceňuji snad jen snahu o kritiku negativ minulého režimu, ale to je asi tak všechno a na kladný postoj k filmu víc než zoufale málo. Herecké výkony nemastné, neslané. Daniela Kolářová nepatří mezi mé oblíbené umělce, což přiznávám, asi také hraje v hodnocení roli. Nicméně taková Lenka Vlasáková mi naproti tomu nevadí, ale i její výkon zde (opět díky příšernému scénáři) mi přišel trapný a o ničem. Snaha spojit rodinné drama o otcovství s pohledem na totalitní režim ztroskotala na celé čáře. A význam pana Kawasakiho v celém snímku jsem opravdu nepochopila....

V období, kdy se měnily osudy zúčastněných jsem byla ještě "na houbách", takže nemohu říct, ani dostatečně posoudit, jak by případná informace, že moje matka potřebuje takové a takové léky, případně: "Chceš dostat dítě na školu?", se mnou zamávala. Zpracování tohoto tématu bylo zcela jiné než na jaké jsem byla dosud zvyklá, velmi dobře svoji postavu pojala Lenka Vlasáková a Daniela Kolářová se po Vratných lahvích pěkně vybarvuje, určitě by si zasloužila výraznější roli, např. jako Balzerová v Ženách. Poslední dobou je "přehubováno" , takže jsem si postavu Doktora nemohla užít a u Ladislava Chudíka stačilo jenom když mluvil, protože to co říkal, bylo tak obludné, že mi šel mráz po těle. Oceňuji kameru a střih ve scénách, kdy docházelo ke konfrontaci ve výpovědích zúčastněných osob - vyšetřovatel - výtvarník, doktor - výtvarník apod. Naprosto mě iritovala manželská scéna v úvodu, kdy manžel přivede domů milenku, marně jsem hledala v prostoru velký tupý předmět, který by skončil na jeho hlavě. Po shlédnutí U mě dobrý a K. růže, jsem usoudila, že Hřebejk má problém s tím si rozmyslet, co chce vlastně točit a úvod filmu odflákne, nicméně potom co se rozhodne, má příběh spád a posouvá se rychle kupředu.