Zakázaný člověk

Další z víceméně nudných životopisů. Trochu to osvěžila postava Wagnera, ale že by to moc pomohlo to se nedá napsat.

líně se vleče zakázaný člověk, bohužel k velké škodě všech tvůrců, protože jeho život se líně určitě nevlekl. Film má skutečné reálie, neošizenou výpravu i kostýmy a taktéž hudba o. brzobohatého ve spojení s kamerou a střihem má místy správnou atmosféru, jenže přesah se u zakázaného člověka nedostavil. herci, až na prostitutku almu s. novákové, jakoby si nevěděli rady co s textem a jen suše deklamují prázdně napsaná slova, to vše navzdory tomu, že celkově je z dějové stránky scénář slibně sestaven. obdobné je to i s dalšími složkami zakázaného člověka; zcela chybí rytmus, absentuje napětí i spád a proto jinak zajímavý počin zůstává jen mezi slabě lepším průměrem světové kinematografie. nakolik je zakázaný člověk příběhem fikce a co z něj je realita, ponechejme k odborným diskuzím literátům, historikům i odborníkům na k. h. borovského, protože hlavně jim i dalším, kteří se o jeho život a dílo zajímají lze film vřele doporučit.

Bdí za nocí, v nichž vichr duje a jeho ruka ukazuje tam, odkud stoupá dým. Vy bděte též, vy s vichry dujte, přislibujte si, vyhrožujte a přece nezradím. J. ORTEN A teď já - výtečný film, pro mne o to výtečnější svým tematem, snad jediné mne zamrzelo - kolik momentů bylo přeskočeno, vynecháno - co soud o oktrojované verzi ústavy, co samotná Havlíčkova smrt, co zařazení jakýchkoliv autentických slov? Chtěl jsem trochu víc bojovníka a trochu míň rozervance, vždyť o tom přeci Borovský byl... Škoda jen, že jsem zatím neviděl zpracování Borovského života z roku 1831, nemohu tudíž srovnávat, z toho znám jen píseň "Moje barva červená a bílá" - jako pěkná aluze mohla zaznít i zde, ale co už, film chce být svébytný a ne jen pomníkem, ne jen další sochou se vztyčenou pravicí.

v tomto filmu mě leda zaujalo prostředí ve kterém se film odehrává jinak dobrý výkon Davida Švehlíka film je to podle mě průměrný