V newyorském přístavu

"V newyorském přístavu". Břeh East Riveru v New Yorku je zastaven činžáky, v nichž bydlí chudina. Ale malebný pohled na řeku tam přilákal některé boháče a tak jejich velké domy s terasami pohlížejí pyšně do špinavé přístavní ulice, kde si hrají umounění kluci v roztrhaných šatech. Ty děti vyrůstají ve strašném prostředí. Musejí se rvát o kus chleba, vidí kolem sebe bídu v celé nahotě a mnohé z nich končí špatně. Do toho okolí je vložen děj filmu. Odehrává se v několika dnech, kdy se vrácí gangster Martin (Humphrey Bogart), stíhaný pro loupeže a vraždy, který kdysi v tomto okolí vyrostl. Děje není mnoho, je to spíš řada scén, místy i uličnicky humorných, pokud se líčí kousky nezvedené klukovské tlupy, místy dojímavých, místy opět drásavých svou drtivou pravdivostí a opět, zejména ke konci, vrcholně napínavých v posledním boji gangstera se společností, zastoupenou tu nezaměstnaným mladým stavitelem. Cenzura v "nejdemokratičtější zemi světa" tu velmi váhala, má-li tento film vůbec propustit právě pro tuto nezakrývanou životní pravdivost, naznačující vinu lidské společnosti na tom, dorůstají-li děti a mladí lídé ve zločince: ale film také naznačuje, že i v těchto mladých lidech je dobré jádro, které lze zachránit a tak vypěstovat v užitečné a dobré členy společnosti. Je to ona pravdivost podání, které se není potřeba bát, jež neděsí lidi dobré vůle a působí výchovně. Režie Williama Wylera zachovala v lidech a jejich jednání v denních životních projevech ráz prostředí, málem naznačeného, nezkreslovala k horšímu i také nezkrášlovala, a rovněž dobře vedla hlavní postavy, podané Sylvií Sidneyovou, Joelem Mc Creem a jinými, jmen u nás méně známých, aby nevybočily z realistického prožití úloh do přehánění typů zločineckých anebo nezabředly do sentimentality ve scénách dobroty a soucitu a oddanosti. Zvláště povedená v celku i jednotlivcích je tlupa kluků.