Člověk neandrtálský

Když byla jednou ve škole řeč o době ledové, kdy žil člověk neandrtálský, vrtalo Šebestové hlavou, jak oni vlastně tenkrát ty mamuty jedli, s brusinkami nebo jak? Hele Machu, řekla Šebestová, na co máme to kouzelné sluchátko, my se tam můžeme podívat a Jonathána vezmeme s sebou. A taky ano, v tu ránu byli v pravěku, ale byla tam zima jako v psinci, a všude samý mamut, brzy potkali i neandrtálce, nastydlého, to víte, doba ledová. Pan Buml František, totiž ten neandrtálce, jim uvařil mamuta na kopru, a Mach dostal nápad, pane Buml, co kdybyste se podíval k nám do školy, člověka neandrtálského ještě nikdo neviděl, ani soudruh ředitel. Proč ne, řekl pan Buml, aspoň se trochu ohřeju, a Mach zařídil zpáteční cestu a ve škole bylo hotové pozdvižení, soudruh ředitel řekl, že to není všechno, pan Buml vyhověl naší prosbě a bude v naší škole zastávat místo školníka, a všichni byli velice nadšeni, i pan Buml, jelikož měl za dva dni po rýmě. [Filmový přehled 14/1977] Autor/Zdroj: -/Filmový přehled