Jak je důležité míti Filipa

Jde o film, který je plný skvělých výkonů. Od lehkovážných Jacka a Algernona přes naivní Cecilii a Qwendolinu až k roztržité slečně Prismové (Margareta Rutherfordová). Ještě po létech mi v uších zní věta dominantní Lady Bracknellové v podání Edith Evansové, když vytýká Jackovi, že je sirotek a když mu přikazuje, aby si nějaké rodiče obstaral: "....ztrátu jednoho z rodičů lze považovat za nešťastnou náhodu, ale ztrátu obou, přinejmenším za nezodpovědnost....:-))" Obsah filmu je chronicky znám a ám film patří do tzv. konverzačních komedií, které mistrně ovládal právě Oscar Wilde. Jak lze uchopit filmové téma o člověku, který se se "narodil" v brašně nalezené na předním londýnském nádraží jako údajný sirotek, se musí vidět a vnitřně si zažít typický anglický humor, kterého je zde opravdu dostatek. Koneckonců: kdyby to tak nebylo, už dávno by se film i divadelní hra stáhly z repertoárů. Zaplaťbůh, zatím se to nestalo a tvůrce by měl určitě velkou radost, kdyby viděl svůj evergreen, jak se ním těší a "pochechtává" celý svět. Divadelní provedení patří k těm, které dávají prostor pro aktualizaci soudobých společenských i politických témat, což herci vtipně využívají, aniž by konverzace ztratila cokoli z Wildeovské dokonalosti.