Život patří nám

Film ŽIVOT PATŘÍ NÁM (La vie est a nous) bývá interpretován různými úhly pohledu, nezpochybnitelně dnes ale patří k pilířům francouzské kinematografie v celé její historii. V době celoevropské expanze fašismu vznikl na objednávku Komunistické strany Francie (PCF), která jej prezentovala jako vlastní propagandu a snímek měl přispět k úspěchy strany ve volbách konaných v květnu 1936. Částečně hraný film s dokumentárními vložkami byl pojat jako oslava levicově smýšlejících chudých pracujících. Levice se v té době těšila ve Francii značné popularitě, s ohledem na souvislosti pozdějších let druhé světové války, potažmo sovětského komunistického režimu působí dnes však jako nadměrně optimistický až naivní. Pro natočení filmu bylo osloveno celkem osm režisérů, kteří se na jeho vzniku podíleli jako kolektiv, celý tým zaštiťoval slavný Jean Renoir. Ten se ovšem sám později od filmu distancoval s tím, že jej nemínil jako podporu komunismu, ale jako svůj podíl k odporu proti fašismu. V hraných sekvencích se objevila řada známých hereckých tváří, mimo jiné zde debutovala později slavná Madeleine Sologne. Film byl zakázán cenzurou a mohl se promítat jen na soukromých shromážděních, jeho zamýšlený vliv na zvýšení popularity Komunistické strany Francie se tím pádem zcela minul účinkem.