Ježíš z Montrealu

Dva tisíce let zpátky a vůbec jsme se nezměnili, jen k té cestě do zatracení máme mnohem víc prostředků... a nemyslím dopravních. Dva tisíce let zpátky a stále je koho oslovit, stále je co chápat, stále je v co doufat. Kdo nevládne alespoň povrchní znalostí NZ, pak rozezná jen role divadelní, scény ze života ho neosloví, možná ani nepozná, že sleduje zdramatizované Evangelium podle Marka, kde kněz je farizej, právník ďábel - pokušitel, divadlo chrám, herci učedníci, darování orgánů ustanovení eucharistie a založení herecké společnosti vznikem církve... Úžasné je, jak sledujete přípravy na sezónní pašijovou hru, posléze i její fragmenty a najednou vám nenápadně začnou doklapávat další souvislosti... Jedinečné podání s výbornými herci, skvělou, atmosférickou hudbou a uhrančivými scénami, z nichž Kristova předpověď zkázy Jeruzaléma, pronášená k cestujícím v metru, je prostě nezapomenutelná... Advent nemohl začít líp.

Ač ateistka, musím uznat, že příběh o novodobém Ježíši mě "dostal", v kině mi nestačily zásoby kapesníků (a to nejsem žádná plačka).