(ČTV uvádí: 12. května 1992)
A hle, bílý kůň a na něm jezdec s lukem; byl mu dán věnec dobyvatele, aby vyjel a dobýval ... A vyjel druhý kůň, ohnivý, a jeho jezdec obdržel moc odejmout zemi mír, aby se všichni navzájem vraždili...A hle, kůň černý a jezdec měl v ruce váhy... A hle, kůň sinavý, a jméno jeho jezdce Smrt, a svět mrtvých zůstával za ním..." V biblické Apokalypse jsou jmenováni čtyři jezdci, které Bůh seslal na lidi: jsou to Mor, Válka, Hlad a Smrt. O pátém jezdci bible nehovoří. Režisér Zdeněk Brynych si ho však nemusel vymýšlet, protože je průvodním znakem všech pohrom a zkáz lidstva. Pátý jezdec je Strach.
Film tohoto jména natočil v roce 1964 Zbyněk Brynych podle prozaické prvotiny spisovatelky Hany Bělohradské Bez krásy, bez límce. Po úspěšném Transportu z ráje se jím režisér znovu vrátil do doby nacistické okupace, která z rasových důvodů postavila milióny lidí mimo zákon:
Jsme v přízračné, liduprázdné Praze roku 1941. Někdejší docent a nynější skladník MUDr. Armin Braun se plouží do svého bytu v podkroví žižkovského činžáku. Jako pronásledované zvíře hledá alespoň na chvíli útěchu a zapomnění v hudbě. Klidu mu však není dopřáno, stejně jako ostatním obyvatelům domu. Braun ošetří a schová raněného muže, po kterém pátrá gestapo. Šílený strach, který všichni nájemníci prožívají, dostává s příchodem gestapa jasné obrysy - tu očekávané zbabělosti, tu nečekané odvahy. Přežít chtějí všichni, někdo však musí zemřít. Doktor Braun dokáže se strachem bojovat a jeho smrt je jeho vítězstvím.
Strach je ústředním, všeobjímajícím motivem Brynychova filmu, jenž působí jako zlý sen. Film zdůrazňuje nejen obludnost a absurditu doby, ale i hledání nitra v člověku, úzkostný křik lidské duše po sebenalezení. Přímo navazuje na tradici filmového expresionismu, a to jak tématem, tak způsobem jeho zpracování.
Ve filmu ...a pátý jezdec je Strach, na který se televizním divákům nebude zřejmě dívat právě lehce, vytvořila pozoruhodné role řada vynikajících herců. Ilja Prachař, Josef Vinklář, Olga Scheinpflugová... především však Miroslav Macháček v ústřední roli židovského lékaře. Právě tento měsíc si připomeneme jeho nedožité sedmdesátiny.
sdk Cinema 1992/5/56
Autor/Zdroj: sdk/Cinema
