Zvítězit

Marco Bellocchio se ve snímku Zvítězit věnuje stále ještě nevyjasněnému osudu Idy Dalserové (nar. 20.8.1880 – zem. 3.12.1937), údajně první Mussoliniho ženy a matky jeho nejstaršího syna. V první části sleduje na pozadí bouřlivých politických událostí okolo první světové války milostné vzplanutí půvabné majitelky krejčovského salonu a nadějného socialistického politika Benita Mussoliniho (1883-1945). Ve druhé pak ženin marný boj za uznání legitimity manželského svazku a Mussoliniho syna Benita Albina (1915-1942). Ženatý politik, který se ze socialisty stal fašistou a který obratně budoval svou kariéru až na vrchol, kdy se prohlásil za Duceho (vůdce), se od určité doby k Dalserové neznal. Zjevně na jeho popud žena skončila v blázinci, odkud se marně snažila domoci se spravedlnosti. Kdyby totiž vyšel najevo jeho sňatek s ní (o němž existují jen indicie), hrozilo by mu obvinění z bigamie. Obdobně se zachoval i k synovi, jenž byl vychováván v církevní škole a později byl zbaven jeho příjmení. – Bellocchio v téměř operně pojatém díle ozvláštňuje děj formálními filmovými postupy, připomínajícími klasické sovětské filmy (četné využití archivních materiálů, velkých mezititulků, prolínaček či střihové skladby). Ve druhé části se Mussolini objevuje už jen v archivních záběrech, zatímco jeho představitel z mládí Filippo Timi hraje v závěru i jeho dospělého syna. Pozornost na sebe strhává Giovanna Mezzogiornoová jako zprvu smyslná a vášnivá žena, později jako neústupná, ale věčně prohrávající bojovnice proti mocenské mašinerii. Jedním z leitmotivů jsou její částé návštěvy kina, nejdříve s milencem, později se synkem. Dobové filmy se promítají dokonce i ve vojenském lazaretu či v psychiatrické léčebně (sekvence s Chaplinovým Kidem, v němž dojatá žena vidí paralelu s údělem svého dítěte). Vedle individuálního osudu jsou samozřejmě důležité i politické přesahy v rozmezí zhruba tří desetiletí. – Zajímavé téma oživil TV dokument Il segreto di Mussolini (2005, Mussoliniho tajemství; r. Fabrizio Laurenti, Gianfranco Norelli), jenž byl pro Bellocchia jedním z inspiračních zdrojů. Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2010/9