V posledních předprázdninových dnech dokončil režisér Jaroslav Hužera za spolupráce hlavního kameramana Eduarda Landische novou televizní hru „Vztek“ autora Vladimíra Přibského. Děj nás zavádí do událostí léta roku 1869, kdy Evropu zachvátila vlna stávkového hnutí dělníků za zkrácení pracovní doby a za zlepšení sociálního zabezpečení v továrnách. Ocitáme se v starém činžovním domě na Malé Straně, v domácnosti pražského typografa Jana Bavora – předáka stávkového výboru pražských tiskáren. V malém pokojíku u kuchyně studuje mapu Ameriky jeho syn Jan. Jeho šestnáct let je zatím příliš daleko od otcových problémů. Jan má svou školu a svého přítele Ference, s nímž spřádá sny o cestě do neznámé země, kde všechny řeky jsou plné zlata. Poměry v Praze ho rozčilují, jejich řešení však pokládá za neuskutečnitelné. Chce odjet. Ale kdy, proč a jak – to všechno mu není ještě jasné, zvláště pak ve chvílích, kdy se dole na dvoře prochází krásná slečna Elvíra, jejíž svůdné pohyby mají na čas stejnou váhu jako americké zlato. Proti světu Janova mládí a snů se však objevuje skutečný svět dělníků a jejich boj za to, aby i všechny pražské řeky byly zlatonosné. Vstupujeme do hospody U Šenfloků, kde se koná schůze Typografické besedy. Spolu s českými dělníky tu jsou i dělníci němečtí. Je rozhodnuto o stávce. Počínání dělníků se pánům pochopitelně nelíbí, a proto volí cestu policejního zásahu. Konají domovní prohlídky, hledají letáky, zatýká se. Mezi zatčenými je také Janův otec. Mladí však stojí ještě stranou, i když se jich dělnické hnutí začíná přímo dotýkat v podobě zatčených otců: „Je to jejich svět a mají ho takovej, jakej ho mít chtěli. My chceme úplně jinačí svět, než mají oni. Na jejich práci, na jejich starosti kašlu…“ říká Ferenc. Jan si však přestává být jist tím, je-li to pouze svět jejich otců, do kterého jemu nic není. Není snad tento svět také světem jeho příštích dnů? Jan má vztek. „Vztek?“ ptá se otec. „Jo. Vztek. Takovej, že bych já nevím… jsem proti všemu dočista bezmocnej.“ To si nesmíš myslet. Na to už není čas. Vztek ještě nikomu nedal opravdovou sílu…“ Ale Jan ví, že právě v tuto chvíli mu vztek pomohl. Dívá se za otcem, kterého odvádí strážník. Je to chvíle přerodu. Z chlapce se stává muž… V nové televizní inscenaci Jaroslava Hužery hrají: Vlastimil Zavřel, Zdeněk Buchvaldek, Věra Beranová, Miroslav Saic, Lída Plachá.
HEJDUK, Petr. Vztek. Květy. 1973, č. 39, s. 46 – 47.
