Rudé orchideje

"Rudé orchideje". Námět tohoto filmu je brán z časového prostředí průmyslové špionáže.Začátek, který je jakýmsi falešným koncem, odehrává se v soudní síni, kde jsou na smrt odsouzeni špioni zbrojovky. Pak se teprve rozvíjí děj, ukazující, kdo byl skutečně vinen a na koho byla vina mylně svalena. Film má dobré líčení a rychlé střídání obrazů. Užívá s mírou obvyklých prostředků, jako obklíčení divadelní lóže s hlavní osobou, zatímco se na jevišti klidně odehrává opera, zastavení rychlíku a honičky v autě. Jeho účinek spíš záleží ve hře hlavních představitelů, jejichž výkony jsou tak prosté, jak je jen možné, a civilním výrazem vzbuzují dojem lidí, kterým opravdu visí oprátka na krku a kteří si hrají s každým podezřelým slovem jako s nabitou zbraní. Jsou to Olga Čechová jako operní pěvkyně a Rolf Möbius jako její bratr, namočený do obchodu s nákresy zbrojních vynálezů. Herbert Hübner jako jeho šéf a šachistický badatel, jinak špion ve velkém. Camilla Hornová hraje tady intrikánku a Albrecht Schoenhals hraje hlavního hrdinu, inženýra, který prchá před zákonem, aby jej v krátké době přesvědčil o omylu. V maličké roli přisluhovače průmyslového špiona ukáže se i Angello Ferrari, Ital známý kdysi u nás z hlavních úloh v němém českém filmu. Celkem dobrá, napínavá detektivka, v níž hezký a mužný Albrecht Schoenhals mohl zplna využít svých schopností. Nejpřirozenějším ze všech byl však inspektor Waltra Jansena, Nunzio Malasomma, italský režisér, zcela zdomácnělý v německé produkci, skvěle ovládal filmovou řeč detektivky, aby její spád nebyl zdržován a aby vzbudil iluzi skutečnosti.