Tenkrát na jaře nesvítilo slunce

Zima roku 1943 - do vesnice na kraji lesa dorazí vyčerpaná mladá žena - je to židovská lékařka Chaja, uprchlice z transportu do koncentračního tábora. Ačkoliv je jakákoliv pomoc Židům nacisty přísně trestána, rozhodne se hospodář Petr ženě pomoci a přes nesouhlas svých rodičů ji ukryje ve svém domě. Chajina přítomnost však nezůstane sousedům dlouho utajena a brzy se najde i ochotný informátor, který Petra udá gestapákům. Ten je zatčen a jenom stěží ujde smrti. Přesto se stále víc a víc fascinován krásou a oduševnělostí mladé Židovky, nedbá už dokonce ani o svou ženu a novorozeného synka, takže Chaja raději odchází do lesa k partyzánům, kde je jako lékařka velmi vítaná. Po jedné z akcí oddílu Němci obklíčí ves a Petrovi rodiče, bojící se o jeho osud, přemluví svého syna, aby se ukryl do sklípku, kde předtím žila Chaja. Petr je poslechne, což mu opravdu zachrání život - ale jen jemu jedinému. Po návratu jej totiž čeká namísto rodného statku černé spáleniště a ohořelé mrtvoly obou rodičů, ženy Moniky i maličkého synka.