Lásky jedné plavovlásky

Tenhle film je všeobecně považován za jeden z klenotů naší filmařské nové vlny "zlatých šedesátých". Není to vůbec špatné a má to z mého pohledu i pár vysloveně výborných scén, ale ani po trojím shlédnutí se mi nepodařilo objevit opěvovanou mimořádnost tohoto bijáku (k mé vlastní škodě).

Nechápu, jak je možné, celé hodiny běhat mezi regály, hrabat se v matičkách a šroubkách a když můžete jít na zasloužený důchod, točit dalších třicet let filmy. Mě se hrozně líbí, ty tetky, které hraje Milada Ježková, zřejmě s chutí, je to znát. Stačí, když se objeví na plátně, hodí do frcu nějakou hlášku, a můžeme se podělat. Lásky byly hned první film, který natočila, vidíme jí ve vynikající scéně, dalo by se říci, v postelové scéně, kdy mezi otcem, matkou a synem běží konverzace na vysoké úrovni. Mezi hasiči od Formana, nelze přehlédnouti. Jak krásně krade a vulgárně nadává svému muži. Ve sledovaných vlacích, zde nejde o žádnou srandu, ale aby se herečka Ježková objevila a pokusila se Neckářovi poradit, jak na baby. Jsou to někdy jen desítky sekund a má odpracováno. Ve vesničce je hlášek, že by se s nimi mohl dláždit Václavák. Nemohu zapomenout, že Otík je momentálně zaostalý, dialogy s malířem Svěrákem. Herečka, která chytila druhý dech, jenom aby udělala diváky veselými, když jdou z kina...

Protože opravdu nevím, zda dát plný počet za geniální dialogy, nebo nulu za tytéž, dávám zlatý střed. 50%

Vydařená a opět po Formanovsku natočená komedie se silným hereckým ansáblem a hláškama,který jsou už dnes nezapomenutelné.