"Quartier Latin" byl především úspěch režiséra Augusta Genina, ten měl vzácný smysl pro prudký, strhující spád děje, pro jeho vnitřní spojitost i pro malebnost a živost jednotlivých scén a obrazů. Dovedl nejen diváka rozechvět, ale i skvěle pobavit vtipně a s vzácným espritem příslušníka latinské rasy, řešeným obrazem nebo situací.
Nedalo se tehdy prohlásit, že film "Quartier Latin" je uměleckou událostí, ale byl to rozhodně vzor pro dobře udělaný film a divácký "fajnšmekr" si přišel na své. O co ve filmu jde: Děj zavádí diváky do proslulé Latinské čtvrti, obýyvané veselým a upřímným národem "študáků" ze všech koutů světa. Do čtvrti, v níž vznětlivým Rodolphům a sladkým Mimi nechybí nic víc, než kostým dávno minulé doby. Jejich nevinná pošetilost, jejich dobrá srdce, jejich křehké lásky a jejich pracovitost jsou téměř stejné jako u jejich dávných předchůdců. Mimi je hezoučká Louisette Mercierová , studentka a pianistka v kinu.
Její Rodolph je mladý, zahálčivý, bohatý bankéřův syn, přesycený a hledající osvěžení mezi veselým studentským národem, do něhož se vloudil, když se vydával za malíře a pod maskou Rodolpha i na studentský ples. Tam Ralph O'Connor - tak se boháč jmenuje - pozná nádhernou a milou Louisettu a pro ní pokračuje ve své roli chudého malíře, a žije s ní v mansardě až do chvíle, kdy jeho světácký přítel, aby ho vrátil dřívějšímu životu a společnosti, seznámí Ralfa se svůdnou a perverzní kráskou, kněžnou Bolinskou. A právě v ten večer, kdy malá Mimi sezve své studentské přátele k výroční domácí slavnosti, opouští Ralph svou chudičkou milenku, aby následoval do Benátek, zotročený její rafinovanou hrou kněžnu.
Mimi se dozvídá strašnou skutečnost a celá rozechvěná úzkostí a na pokraji zoufalství spěchá na lyonské nádraží, kde hledá v netečných davech simplonský expres. Pozdě najde hledané nástupiště. Vlak právě odjíždí, nebohé děvče běží za ním a je zachycena lokomotivou, která přijíždí z jiné strany...A zatím Ralph, který nakonec nenašel v sobě odvahu opustit svou malou přítelkyni, se zkroušeně vrací do svého ateliéru a úzkostně čeká. Scény ze studentského plesu, scény z lyonského nádraží, kde siluety kolosů lokomotiv byly zahaleny párou jako aureolou, scéna, kdy Ralph jat šílenou úzkostí, telefonuje na nádraží z nočního podniku, který je jedině otevřený a kde šílící džez a bujné veselí tančících tak velice kontrastuje s jeho duševním stavem - to všechno bylo dílem muže, tak dobře rozumějícímu svému řemeslu.
Mimi- Louisette byla hrána půvabnou a sladkou Carmen Boni, citlivou, svěží a delikátní, Ralpha vytvořil Ivan Petrovič způsobem v evropských poměrech zcela nevšedním. Umírněný, elegantní a opravdový překvapil diváky výkonem, který snesl nejpřísnější měřítko. Zajímavý a příjemný typ byl distingovaný Gaston Jacquet a Gina Manés v úloze kněžny byla svůdná, zneklidňující, záhadná a žádoucí s tváří nejkrásnějších hříšnic historie.
