47 Róninů

Jako, super, ale Japonci mluvící anglicky… to mi tam tedy vůbec nesedělo. Jinak v podstatě hodně podobné „Posledním rytířům“, jen je to zde obohaceno a fantasy prvky, tudíž i o efekty. Tyto nejsou nijak převratné, ale líbily se. Dějově občas hlucho, ale dá se to přečkat. Možná se podívám podruhé a hodnocení upravím, protože 80% se mi zdá moc, a klasických 60% málo. A přitom si za fantasy efekty zaslouží přidat o desítku oproti rytířům.

Romantická fantasy, kde Keanu tiše trpí až dotrpí, místo, aby se na všechno a všechnu vykašlal a vzal dráhu. Ale, když samuraj má ten kodex cti, tak zkrátka štěstí najde až v příštím životě. Výprava a kostýmy nadstandardní, tvůrci si pohráli i s detaily, příběh samotný zajímavý, i když asijská historie je pro nás středoevropany trochu hůře uchopitelná. Keanu slušný, i když už zahrál lepší postavy, deptalo mě na něm, jak pořád trpěl a zdravě se nenaštval. Ostatní samurajové trochu zaměnitelní, hlavní hrdinka žádná fňukna a u hlavního záporáka se potvrdilo klasické-za vším hledej ženu, případně čarodějnici, ale to mnohdy nemá daleko od sebe.

Deset let po té, co si mezi samuraji ve snímku „Poslední samuraj“ (2003) zařádil Tom Cruise, dostal příležitost mezi ně vstoupit i Keanu Reeves. Japonský národní mýtus byl již místními filmaři zpracován nesčíslněkrát, avšak tentokrát se toho chopili filmaři hollywoodští s vůlí sobě vlastní. Jak se ale v Japonsku tvářili na fakt, že si do příběhu přidali svou postavu? No nic. Japonská legenda je ikonický příběh, který se již dávno stal součástí japonské kultury. Původem je skutečná historická událost z osmnáctého století a v Japonsku je tak známý svým archetypem, že už je dlouho pokryta aurou mýtu, takže můžeme jen hádat, co je ve vývoji děje skutečné a co ne. Jistota je pouze u fantasy prvků, které jsou občas použity. Samozřejmě nechybí ani tolik populární milostná linka, která prostě nesmí chybět nikde. A když se to všechno dá dohromady, vznikne nám z toho spíše japonská samurajská pohádka. Ale jo, svým způsobem ambiciózní. Škoda jen, že takovéto zpracování postrádá harmonický příběh obeznávajíc to zásadní. Pomsta. Sice je to to hlavní, o co v příběhu jde, ale má to poměrně nemalý problém právě toto diváka zaujmout. Postava Keana Reevese je Hollywoodem do děje tedy přidaná a je jasně daná, ale i tak přivádí na myšlenku, jestli se náhodou tvůrci neinspirovali Richardem Chamberlainem ve snímku „Zajatec japonských ostrovů“ (1980). Buď jak buď. Japonským samurajským fenoménem snímek moc neohromí, neboť americkým okem shovívavým se jedná jen o jednoduché přepracování známého japonského příběhu do žánru fantasy. Snad aby to západní diváky více zaujalo. Těžko posoudit. Každopádně v tom celý koncept dost klopýtá, ale pře ohromující vizuální efekt si toho zřejmě málokdo všimne. Snímek se tak jen zařazuje k výše zmíněným etudám s cizincem mezi japonskými samuraji a to je na celém tomto filmovém pokolení asi tak všechno.

Šel jsem po tomto filmu jak pes po kočce :-). Nakonec po jeho zhlédnutí jsem nebyl vůbec zklamaný, naopak. Ten příběh za to sakra stál. Čest a oddanost na vás z tohoto filmu přímo prší. Můžu to jenom doporučit. Hodně mě zajímalo, jak se tam uvede ten K.Reeves. Zajímalo mě, jaká tam může být jeho role - víceméně ve filmu s asijskou tématikou - překvapilo mě to a dávám s klidným svědomým 8 bodů. P.S.: Ještě musím pochválit ztvárnění záporáka - výborný herecký výkon !