Lumpacivagabundus

Inscenace známé veselohry rakouského autora patří k divadelní klasice v žánru komedie (a také mezi autorovo nejlepší dílo). Verze, kterou nastudovalo brněnské divadlo, se dočkala mimořádně příznivého ohlasu a mnoha repríz. Autor ji napsal v roce 1833, v originále se jmenuje „Der böse Geist Lumpazivagabundus“. Hra o třech dějstvích je proložena písněmi a obsahuje mnoho komických situací. Hlavními postavami příběhu jsou tovaryši Fošna, Flok a Žehlička. Povedený trojlístek tuláků (povoláním švec, truhlář a krejčí) má raději zábavu než práci. Není divu že mají při takovém způsobu života často hluboko do kapsy. Trojici si vyhlédne bohyně Fortuny a Amorosy (štěstí a láska). Rozhodne se tulácké partě trochu pomoct. Nejdříve jako štěstí zařídí, že tovaryši vyhrají v loterii a rozejdou se na rok do světa. Jeden z nich za vyhrané peníze otevře v Praze dílnu, skončí ale na mizině. Protože po návratu jsou na tom kromě Fošny úplně stejně, zasáhne bohyně lásky a způsobí jejich proměnu v pracovité řemeslníky a spořádané otce rodin. Proměna se jí ale nezdaří, jak si představovala. Tři hrdinové jsou, aniž si to uvědomují, posedlí zlým duchem jménem Lumpacivagabundus. Možná právě proto se chtějí vrátit ke svému toulavému způsobu života. Bohyně lásky pak musí zařídit, že se dva z nich zamilují do krásných žen a následně i ožení. Sňatkem se oba podaří napravit a Lumpacivagabundus je poté vyhnán.