O kováři Básimovi

POZOR SPOILER Ve městě Bagdádu žije chalífa, který se nudí. Ten dá na radu svého otroka Masrúra, aby se šel podívat do nočního města. Chalífa tedy poručí sehnat staré šaty a právě s ním a vezírem Dža´farem se vydávají do města. Na své toulce se dostanou až ke kováři Básimovi. Ten si asi dobře žije, vždyť je přiopilý. Také se trochu chvástá, že si těch pět dirhamů na víno a jídlo vydělá vždy. Chalífa se ptá, zda i tehdy, když šáh zakáže kovářské řemeslo, a on že ano. Druhý den je zakázáno kovat. Panovník opět přichází, ale Básim má opět plný stůl a je v náladě, pracoval totiž v lázních, a opět se chvástá. Jenže druhý den je lazebnictví zakázáno a Básim se balí k odchodu z města. Tu k němu přijde vyzvědačka chalífovy ženy a splete si jej s velitelem stráže. Toho Básim využije a vydává se za něj na trhu. Třetí noc jsou tedy opět ti tři u Básima a on je opět opilý a opět má plný stůl. A také jim vyzradí, že jeho meč je dřevěný, že si jej vyřezal sám. Nazítří si dává chalífa předvést všechny zaměstnance a každý se musí představit. Básim lže, a pak má setnout Masrúra. Ale on využije své fantazie a prohlásí, že jeho meč zdřevění vždy, má-li setnout nevinného. Opět tedy vyhrává. Chalífa uzná jeho chytrost a ještě jej odmění.