Jacques Berthier

Francouzský herec Jacques Berthier hrál ve čtyřiceti filmech, významně se uplatnil v dabingu, hrál také v divadle, stopu zanechal i v televizi. Narodil se v Paříži a od dětství aktivně sportoval, později se začal zajímat také o výtvarné umění, nakonec studoval herectví pod vedením slavného Louise Jouveta. Před kamerou stál poprvé jako městský radní v historickém filmu PODIVUHODNÝ OSUD DESIRÉE CLARYOVÉ (Le destin fabuleux de Desirée Clary, 1942), větší příležitost dostal později v melodramatickém příběhu mladé studentky BEATRICINA TOUHA (Béatrice devant le désir, 1944). Mezitím začal hrát také v divadle, vystřídal několik pařížských scén a kromě odkazu světově proslulých dramatiků (Hamlet v Théâtre Marigny v roce 1946) účinkoval i v moderním francouzském repertoáru. Po válce pokračoval i v úspěšně nastartované kariéře filmového herce, provázely jej dramatické role elegantních mladých mužů. Připomeňme u nás neznámé, ale ve Francii tehdy velmi úspěšné tituly jako SBOHEM, LÁSKO (Adieu chérie, 1945) nebo TAK DLOUHO, JAK ŽIJI (Tant que je vivrai, 1946), zmínku si zaslouží i VZBOUŘENÍ (La revoltée, 1948) významného režiséra Marcela L’Herbiera. Z Berthierovy filmografie padesátých let je na místě uvést některé historické filmy, v Guitryho velkolepé mozaice KDYBY MI VERSAILLES VYPRÁVĚLY (Si Versailles m’était conté, 1953) hrál revolucionáře Robespierra, poté byl jako kníže Felix Jusupov vrahem titulního hrdiny (Pierre Brasseur) ve filmu RASPUTIN (Raspoutine, 1954), jednu z hlavních rolí dostal také v Pottierově životopisném muzikálu KRÁSKA OTERO (La belle Otero, 1954). Objevil se ale i ve filmech ze současnosti a v dodnes známé kriminálce SVĚDEK VE MĚSTĚ (Un témoin dans la ville, 1959) hrál vraždícího průmyslníka Verdiera. Jedinkrát ve své kariéře se Jacques Berthier pokusil o filmovou režii a podle vlastního scénáře natočil drama NÁBŘEŽÍ NOTRE-DAME (Quai Notre-Dame, 1961), které ovšem nemělo nijak velký úspěch. Jako herec se ale nadále zviditelňoval především v dobrodružném a kriminálním žánru, jako vévodu Buckinghama jsme jej mohli vidět v Borderieho adaptaci Dumasovy slavné románové předlohy (TŘI MUŠKETÝŘI: KRÁLOVNINY PŘÍVĚSKY – Les trois mousquetaires: Les ferrets de la reine, 1961). Ke spolupráci jej zvali i tvůrci mezinárodně obsazených projektů, jako kapitán Arnaud se objevil v americkém filmu PAN Z BALLANTREE (The Master of Ballantrae, 1953), později hrál středně velké role ve špionážních filmech s účastí několika zemí (NATHALIE, AGENT SECRET, 1959; KDO JSTE, DOKTORE SORGE? – Qui etes-vous, Monsieur Sorge?, 1961). Během šedesátých let točil Jacques Berthier převážně v Itálii (ANNO 79: LA DISTRUZIONE DI ERCOLANO, 1962; TIFFANY MEMORANDUM, 1967), v mezinárodním měřítku jej znovu zviditelnila role rebelantského arcivévody Salvatora v historickém a i u nás známém filmu MAYERLING (1968), vedlejší roli plukovníka Smitha hrál ve válečném filmu ORLI NAD LONDÝNEM (La battaglia d’Inghilterra). Jako prospěchářský bankéř Butler se objevil také v italském westernu NAPŘED STŘÍLEJ, PAK SE PTEJ (Il bianco, il giallo, il nero, 1975), mezitím začal pracovat i v televizi a hrál v řadě seriálů. Z televizní tvorby uveďme alespoň historický seriál RICHELIEU (1977), v němž hrál kapitána mušketýrů pana de Tréville. Jacques Berthier se mezitím prosadil také v dabingu, pro francouzské distributory zahraničních filmů často mluvil za Gregoryho Pecka nebo za anglického herce Davida Nivena, bohaté uplatnění našel i v zahraniční animované produkci. Před filmovou kamerou stál naposledy v rámci dramatické road-movie BEZ STŘECHY A BEZ ZÁKONA (Sans toit ni loi, 1985), poté se objevil ještě v jednom televizním seriálu. Jacques Berthier zemřel 6. dubna 2008 ve věku 92 let, jeho manželkou byla herečka Lily Baron (*1921), která se věnuje především dabingu.