Ester Kočičková

Ester Kočičková na divadelních prknech zaujala diváky i kritiky svým výstupem v dnes již legendárním programu Na stojáka, který patří do typu stand by comedy a v tomto obdobném duchu se nese převážná většina jejích produkcí na prknech, která znamenají svět, ať se jedná o velmi osobitou adaptaci slavné předlohy v případě představení Gogol Na Stojáka aneb Ženitba; o Stojákovský kabaret i s kouzelníkem nebo zcela originální pro sebe a jednu kolegyni napsanou hru Úklid. Kočičková objíždí v současnosti české, moravské, slovenské i slezské kraje nejenom jako host v představení Komici, které je obdobou již zde výše několikráte zmíněného pořadu Na stojáka, ale také se svým šansonovým recitálem či s novým projektem Adélka Králíková. Nápadů a podnětů k jevištní osobité seberealizaci má Kočičková v rukávu či v šuplíku schováno jistě dost a dost i do dalších let, proto je bezesporu pochopitelné, že tato její oborová profesní činnost ještě není, respektive v těchto chvílích ani nebude zdaleka kompletní. Vždyť se Kočičková stala velmi vyhledávanou moderátorkou či konferenciérkou rozličných společenských událostí, od vernisáží, přes charitu, tiskové konference až po firemní rauty nadnárodních korporací a to především díky svým skvělým improvizačním schopnostem. Doufejme, že tomu v případě Ester Kočičkové bude i nadále. Ester Kočičková se jako originální a nenapodobitelná moderátorka velmi rychle dokázala přestěhovat s vlastním typem talk – show programu od rozhlasového mikrofonu před televizní kamery a její samostatné pořady, ke kterým patřil Ženský hlas; Dvojhlas; Nejhorší vyhrává nebo Pavlač Ester Kočičkové byly v záplavě jiných uváděných titulů doslova pastvou pro uši náročnějšího diváka stejně tak jako neotřelou oživující oázou ve skomírající úrovni současného typu zábavných či pseudozábavných pořadů. Vyjma vlastního moderátorského křesla se před mikrofon a zároveň i před kameru Kočičková několikráte postavila i při uvádění vyhlášení prestižních výročních cen Český lev. O tom, že je Kočičková kulturní osobností par excelence svědčí i výčet jejího usednutí do křesel talk – show programů u jiných kolegů, jak jsme se o tom mohli přesvědčit mimo jiných také v Ebenově Na plovárně; v Noci s Andělem; v Prokopových Krásných ztrátách; v Šípově Všechnopárty či v Krausově Uvolněte se, prosím. Před kamerami není Kočičková jen samostatnou moderátorkou či hostem debatních pořadů, ale v posledním čase si své místo na slunci v dějinách světové kinematografie pokouší vybojovat i jako herečka, což dokázala v Morávkově komedii Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště, v níž ztvárnila Ester Kotrlou; v povídkovém snímku O. Dabrowské Kuličky, kde byla Maruškou, Řehořovou manželkou v příběhu Mravní imperativ; v Řehořkově černé komedii podle skutečných událostí nazvané Czech Made Man, v níž si zahrála doktorku; ve Vejdělkových Mužích v naději, pro nějž se stala kamarádkou rozzlobené maminky nebo v Krejčíkově historickém sociálním dramatu Osudové peníze. Kočičková ale, s pro ni tak typickou inteligencí, chápe, že srdce diváků a větší šíři popularity získá až s účinkováním v televizních seriálech a proto jsme ji mohli spatřit jako zkušební komisařku kapely při povinných přehrávkách v Arichtevově veleúspěšném a mnohými cenami ověnčeném retro cyklu Vyprávěj nebo coby učitelku zeměpisu a ředitelku gymnázia Šárku Tuškovou v Jandourkově rodinném seriálu s prvky komiksu ze středoškolských lavic nazvaným 4 teens. Ester Kočičková je bez jakýchkoliv diskuzí nadanou a nezvykle talentovou i na filmovém či televizním poli, kde její výkon před kamerami i na zcela minimálním prostoru dokáže přestavět ve svůj prospěch, načež jí přejme, ať má stále dostatek tvůrčí potence s nezbytnou vnitřní sílou dotáhnout vždy, respektive vše do úspěšného finále. Ester Kočičková je kromě uvedených profesních oborových činností také vyhledávanou tvůrčí autorskou osobností domácí hudební scény, kde se presentuje jako hudebnice, zpěvačka a textařka interpretující šansony, přesněji řečeno šansonově laděné songy jemně oscilující na písničkářské hraně. V koncertních programech je tak možné Kočičkovou spatřit buď v doprovodu hudebníka a skladatele Lubomíra Nohavici, s nímž natočila i vydala čtyři alba, jakými byly například S klavírem; Druhé album; Rumunským psům nebo Černá orchidej; popřípadě v nově nastudovaném pořadu jako Adélku Králíkovou. Ester Kočičková nazpívala také jednu píseň pro album Jana Buriana nazvané Dívčí válka, což by mohlo do budoucnosti jen napovědět tomu, že se její pěvecký repertoár možná časem rozroste i o díla dalších šansonově laděných dvojic, jakými jsou třeba Hapka & Horáček či jiných, kde by se naplno projevil i její herecko – pěvecký talent s inklinací k poselství a tvůrčímu přesahu. Ester Kočičková vstoupila do veřejného povědomí jako moderátorka Rádia Limonádový Joe a kromě toho pravidelně vystupovala v Českém rozhlase na stanici Radiožurnál v pořadu Ptá se Ester Kočičková a Olaf Lávka, který byl jejím společným počinem s Oldřichem Kužílkem. Dnes je Kočičkové rozhlasová kariéra od vlastní frekvence prosta, ale jak nám dokázala ve své bohaté minulosti, dlouho tomu tak jistě nezůstane. Herečka, hudebnice, konferenciérka, moderátorka, tanečnice, textařka a zpěvačka Ester Kočičková je uměleckým pseudonymem Renaty Pařezové – Divišové, která k němu v poslední doně přidává i svou další vymyšlenou postavu teprve třináctiletou folkovou písničkářku Adélku Králíkovou. Ester Kočičková dokázala pobavit obyčejný lid a na jedné lince také rozčílit i vybrané politické činitele, když si dovolila přirovnat zástupce komunistické strany a tohoto hnutí k prasatům, což si logicky vyžádalo protireakci. Když posléze představitelé komunisté strany požádali o omluvu a pohrozili trestním stíháním, prokázala Kočičková správnou míru své geniality a všem prasatům se tedy omluvila, což vyvolalo nezvykle silný pozitivní ohlas u prostých občanů této země. Jak je z inkriminovaných dat patrné, je Ester Kočičková velice svéráznou a zcela originální osobností domácí kulturní scény, u níž je díky její jedinečnosti celkem stoprocentně jisté, že se s ní, s jejím uměleckým projevem i s výplody její fantazie budeme jistě setkávat po dlouhá budoucí desetiletí i nadále. Audiografie (umělecká – výběr): 2oo1 – Ester Kočičková & Lubomír Nohavica: S klavírem; 2oo3 – Ester Kočičková & Lubomír Nohavica: Druhé album; 2oo5 – Ester Kočičková & Lubomír Nohavica: Rumunským psům; 2oo6 – Jan Burian: Dívčí válka; 2oo7 – Ester Kočičková & Lubomír Nohavica: Černá orchidej; … Divadlografie (umělecká – výběr): ? – Gogol Na Stojáka aneb Ženitba; Rabování; Stojákovský kabaret i s kouzelníkem; Ester Kočičková & Kateryna Kolcová: Úklid; 2oo7 - Igor Malijevský & Jaroslav Rudiš: EKG; … zdroj: Daniel Rubeš - Lexikon osobností české a slovenské republiky