Mario David

U nás je francouzský herec Mario David známý především díky účasti ve Funesových filmech, jeho umělecká kariéra byla ale bohatější a obsáhla i divadlo, na svém kontě má přes osmdesát filmových rolí, jeho práce pro televizi zahrnuje více než dvacet položek převážně v seriálech. Narodil se jako Jacques Paul Marie Jules David ve městě Charleville-Mezieres na hranicích s Belgií. Od dětství byl přitahován světem cirkusu, kde také začínal jako akrobat a krotitel, později vystupoval i v pařížských kabaretech. Davidova vypracovaná postava neunikla filmařům a svůj debut před kamerou absolvoval ve své původní profesi cirkusáka ve filmu TURNÉ VELKOVÉVODŮ (La tournée des grand Ducs, 1952), následovaly další menší role například po boku Jeana Gabina nebo Roberta Hosseina, stěžejním se pro Maria Davida stalo setkání s Robertem Dhérym a jeho manželkou Colette Brosset, kteří jej angažovali do svého divadelního uskupení Les Branquignols. Tady se také poprvé setkal s Louisem de Funesem, s nímž v roce 1958 hrál v mimořádně úspěšné divadelní hře Oscar. Svou roli maséra Philippa si o několik let později zopakoval i ve filmové verzi (OSKAR - Oscar, 1967), ve stejném roce se po boku de Funese objevil v menší úloze nasraného turisty v komedii SENZAČNÍ PRÁZDNINY (Les grandes vacances, 1967), znovu se setkali ve filmu ČETNÍK SE ŽENÍ (Le gendarme se marie, 1968), kde ztvárnil postavu hledaného zločince. Mezitím v 60. letech začal Mario David hrát také v televizi, a i když hrál jen vedlejší role neobratných a naivních hromotluků, pro řadu slavných režisérů se stal nepostradatelným hercem, často jej oslovoval například Jean Girault nebo Claude Chabrol. Kromě již zmíněné spolupráce s Louisem de Funesem nelze opominout ani častější natáčení s J. P. Belmondem (MUŽ JMÉNEM LA ROCCA - Un nommé La Rocca, 1961; MUŽ Z HONGKONGU - Les tribulations d'un chinois en Chine, 1965; ZVÍŘE - L'animal, 1977). Co se týče divadla, v roce 1972 se na jevišti Théâtre du Palais Royal znovu vrátil k žádané hře Oscar, později několikrát hrál v různých pařížských divadlech pod režijním vedením Roberta Hosseina (O myších a lidech 1975, Danton a Robespierre, 1979, 1988). Z dalších společných filmů s Louisem de Funesem připomeňme roli autodopravce v komedii JEDEN HOT A DRUHÝ ČEHÝ (La zizanie, 1978) nebo úlohu zloděje ve filmu ČETNÍK A MIMOZEMŠŤANÉ (Le gendarme et les extra-terrestres, 1978). Točil ale také s Luisem Buňuelem (TEN TAJEMNÝ PŘEDMĚT TOUHY - Cet obscur objet du désir, 1977), mihnul se i v hodnotných filmech Claude Chabrola (VIOLETTE NOZIERE, 1978; KLOBOUČNÍKOVY PŘELUDY - Les fantômes du chapelier, 1982). Obecně se dá říci, že v 80. letech Mario David točil filmy již jen výjimečně, nadále ale často spolupracoval s televizí. S filmovou kamerou se Mario David rozloučil s Chabrolovým filmem PEKLO (L'enfer, 1994), krátce předtím točil naposledy také s J. P. Belmondem (NEZNÁMÝ V DOMĚ - L'inconnu dans la maison, 1992). Mario David tehdy řekl, že práce u filmu jej vždy těšila, stěžoval si ale na to, že režiséři si zvykli degradovat jej do malých rolí, v nichž nemohl prokázat své schopnosti. To také vedlo k úbytku nabídek v pozdějším věku a každou příležitost k natáčení v 80. a 90. letech vítal Mario David jako zpestření. Mario David zemřel na plicní embolii 29. dubna 1996 ve věku 69 let. S manželkou Françoise Cornu měl dceru Elisu.