Franz Werfel

Pražský rodák Franz Victor Werfel byl rakousko-český, německy píšící spisovatel, jeden z čelných představitelů expresionismu. Narodil se 10. září 1890 jako syn zámožného židovského rukavičkáře Rudolfa Werfela a jeho ženy Albiny, roz. Kussiové.. Byl vychován v přísně ortodoxním duchu judaismu, ale velký vliv na něj měla i jeho česká chůva Barbora Šimůnková a hlavně pak kosmopolitní atmosféra rodného města. Zatímco s rodiči malý Franz navštěvoval synagogu, chůva jej vodívala do katolických kostelů, což mělo na vnímavého chlapce silný vliv. Franz Werfel studoval (údajně s nikterak oslnivými výsledky) na německém gymnáziu v Praze a dále pak na školách v Lipsku a v Hamburku. Učení jej ale příliš nebavilo, několikrát propadl, často střídal školy a maturitu složil doslova "s odřenýma ušima". Zato však patřil ke generaci pražských německých spisovatelů stejně jako Franz Kafka či Max Brod, znal a přátelil se německým básníkem Rainerem Maria Rilkem. Velký rozruch a ovace sklidila hned jeho první sbírka expresionistických básní. Povinnou vojenskou službu si F. Werfel "odkroutil" v letech 1911-12 na pražských Hradčanech a hned po ní se začal věnovat žurnalistce. Už před 1. světovou válkou patřil k přesvědčeným pacifistům a o to hůř pak nesl účast v jejích zákopech. V letech 1915 až 1917 byl nasazen v Haliči, později působil jako jako válečný reportér ve Vídni. Ve Vídni se po demobilizaci také usídlil a roku 1929 oženil s Almou, vdovou po skladateli Gustavu Mahlerovi, která se kvůli němu rozvedla se svým tehdejším manželem. Hodně cestovali, hlavně po Evropě, navštívili však také Sýrii a jiné blízkovýchodní země. V té době už se Franz Werfel věnoval hlavně psaní románů a novel, často historického, či životopisného rázu ( např. biografie Giuseppe Verdiho). Roku 1933 vyšel jeho historický román Die vierzig Tage des Musa Dagh (česky Čtyřicet dnů) o arménské genocidě, který jakoby předvídal podobný osud Židů v nacistické Evropě. Kniha byla proto ve Třetí říši zakázána a její autor se dostal pod hledáček NSDAP. Navíc ani jako etnický Žid nemohl doufat v nějaké souznění s Hitlerovými stoupenci a proto roku 1938 emigroval i s manželkou do Francie. Netrvalo ale dlouho, a museli uprchnout i odtud - nějakou dobu se skrývali ve známém poutním městě Lourdes (Lurdy) aby se pak po pěším přechodu Pyrenejí dostali do Španělska. Právě v té době se Werfel obrátil o pomoc ke katolickému kultu Panny Marie Lourdské, které slíbil, že jestli se celá skupina dostane do bezpečí, napíše knihu o sv. Bernadettě Soubirous, dívce z Lourd, která stála u zrodu známého fenoménu slavného poutního místa. Svůj slib opravdu dodržel a když roku 1941 obdržel americké státní občanství, pustil se do díla. Vznikla tak kniha Das Lied von Bernadette (česky Píseň o Bernadettě), podle níž už roku 1943 natočil režisér Henry King stejnojmenný, čtyřmi Oskary ověnčený film s mladičkou Jennifer Jones v hlavní roli. Z další rozsáhlé tvorby tohoto literárně velice plodného spisovatele, jehož nejznámější díla jsou romány Barbora, neboli zbožnost, Čtyřicet dnů, Hvězda nenarozených a Verdi, dále pak básnické sbírky Jsme, Navzájem a Přítel světa, můžeme jmenovat ještě např. divadelní hru Jacobowski a plukovník, která je dodnes úspěšně uváděna na scénách mnohých našich i zahraničních divadel. Ačkoliv se Werfelovi i jeho ženě dostalo v Americe vřelého přijetí, spisovatel si zde zaslouženého klidu příliš neužil. Dramatická emigrace zhoršila jeho anginu pectoris natolik, že po dvou infarktech Franz Werfel 26.srpna 1945 v Beverly Hills ( Kalifornie, USA), umírá. Je pochovám na zdejším hřbitově Rosedale a od roku 1975 má i čestný hrob na Ústředním hřbitově ve Vídni.