John Ford

John Ford (vlastním jménem Sean Aloysius O’Fearna) se narodil 1. února 1894 (i když na jeho náhrobku je mylně uveden rok 1895) v Cape Elizabeth ve státě Maine v USA. Narodil se irským přistěhovalcům, rodiče, otec John a matka Barbora, přišli do USA v roce 1872, jako nejmladší z jedenácti dětí. Po absolvování školy v Portlandu se vydal, za svým starším bratrem Francisem, hollywoodským režisérem, a po jeho vzoru začal používat jméno Ford, nejprve jako Jack Ford, a od roku 1923 jako John Ford. Prostřednictvím bratra si vyzkoušel mnoho filmových profesí, včetně účinkování před kamerou. Herecké činnosti zanechal, až na pozdějších pár výjimek, a v roce 1917 se dostává ke své první samostatné režii. Jeho prvním filmem byl western The Tornado (Tornádo, 1917). Během několika let natočil řadu filmů z prostředí divokého západu. V nichž prostřednictvím herce Harryho Careye vytvořil drsný typ amerického kovboje. Např. ve filmech The Mounted Men (Vyvrženci, 1918) či Rider of the Law (Muž zákona, 1919). Většího úspěchu dosáhl s filmem The Iron Horse (Oceový oř, 1924). Milostný příběh ve kterém jako pozadí posloužila stavba železnice, jako spojnice mezi dvěma oceány, se stal vzorem pro mnoho pozdějších režisérů točících westernový žánr. A jako první natáčel, v dnes již klasickém westernovém prostředí, v Monument Valley v Arizoně. V tomto počátečním období své kariéry se i oženil, v roce 1920 si vzal za manželku Mary McBryde Smithovou, se kterou měl později dvě děti. I když, v meziválečném období, byl stěžejní žánrem Johna Forda western, nevyhýbal se ani žánrům jiným. Točil filmy z historie domoviny svých rodičů, Mother Machree (Vystěhovalci, 1928), Hagman’s House (V domě tyranově, 1928), The Informer (Denunciant, 1935), The Plough and the stars (Revolta v Dublinu, 1936), dobrodružné filmy ze současnosti, The Seas Beneath (Pod hladinou moře, 1931), komedie Up the River (Věznice, 1930), filmy z vojenského prostředí The Lost Patrol (Ztracená patrola, 1934), Submarime Patrol (Ponorky hrozí, 1938) či snímky historické Young Mr. Lincoln (Mladý Lincoln, 1939) a Mary of Scotland (Marie Stuartovna, 1936). Při natáčení posledně zmiňovaného filmu se sblížil s představitelkou hlavní role, Katherine Hepburnovou, s níž prožil pětiletý milostný vztah. Nejvíce se ovšem proslavil svou adaptací sociálně kritického Steinbekova románu, The Grapes of Wrath (Hrozny hněvu, 1940), za nějž obdržel John Ford Oscara za režii a mnohými je považován za nejlepší americký film vůbec. Počátek čtyřicátých let patří k nejúspěšnějším obdobím jeho kariéry, Oscarové filmy Tobacco road (Tabáková cesta, 1941) a How Green was my Valley (Bylo jednou zelené údolí, 1941). V období zvukového filmu natočil i jeden ze svých nejlepších westernů, The Stragecoach (Přepadení, 1939). Dosvých filmů obsazoval ty největší hollywoodské hvězdy a mnohdy stál u zrodu jejich úspěšné kariéry, jména jako John Wayne, Henry Fonda, James Stewart, Spencer Tracy či Humphrey Bogart, se staly ikonami amerického filmu. V letech 1942-1944 sloužil v armádě jako válečný dokumentarista. Za dokumenty Battle of Midway (Bitva o Midway, 1942) a December 7th (Sedmý prosinec, 1943) obdržel v kategorii dokumentárních filmů Oscara. Válečnému tématu se věnoval i v dokumentu Nazi concentration Camps (Nacistické koncentráky, 1945) a dramatu z tichomořské války They Were Expendable (Byli obětováni, 1945). K válečnému dokumentu se vrátil i v následujících válkách a konfliktech, a to v dokumebtech This is Korea (1951), Korea (1959) a Vietnam! Vietnam! (1971). Po skončení druhé světové války zakládá v roce 1946 vlastní produkční společnost Argosy Pictures (později John Ford Pictures) a pokračuje v natáčení filmů oblíbeného žánru, životopisný western o legendárním šerifovi Wyattu Earpovi pod názvem My Darling Clementine (Můj miláček Klementina, 1946), western Fort Apache (1948) či Rio Grande (1951), navazuje i na irské téma a to filmem The Quiet Man (Tichý muž, 1952). V šedesátých letech se začíná v jeho filmech objevovat poněkud jiné pojetí americké historie, než tomu bylo v minulosti. Problém rasové nesnášenlivosti ve filmu Sergeant Rutledge (Četař Rutledge, 1960) a nový pohled na původní indiánské obyvatelstvo je vidět především ve výpravném filmu The Cheyenne Autumm (Podzim Cheyenů, 1964). V tomto období se již začala projevovat jeho nemoc a tak film o irském vlastenci Young Cassidy (Mladý Cassidy, 1964) musel dokončit režisér Jack Cardiff. Jeho posledním filmem se stal The Seven Women (Sedm žen, 1965). O jeho díle a životě natočil v roce 1971 Peter Bogdanovich celovečerní dokument Directet by John Ford (Režíroval John Ford, 1971). Krátce po udělení Ceny za celoživotní dílo udělovanou za významný přínos kinematografii a obdržení Medaile svobody od prezidenta Nixona, John Ford dne 31. srpna 1973 umírá na rakovinu žaludku. Během své kariéry natočil téměř 140 filmů, zhruba 60 z nich v období němého filmu a byl majitel čtyř Oscarů za režii a dvou Oscarů za dokumentární film, čímž se nemůže pochlubit žádný z režisérů filmové historie.