Renzo Palmer

Renzo Palmer byl uznávaným rozhlasovým hercem a dabérem, na svém kontě má ale také bezmála devadesát rolí ve filmu a televizi. Narodil se v Miláně jako Lorenzo Bigatti, umělecké jméno Palmer přijal později po své adoptivní matce, divadelní herečce Kiki Palmer (1907-1949). Původně studoval práva, ale počátkem padesátých let vyhrál pěveckou soutěž a nějaký čas působil jako kabaretní zpěvák v Římě. Brzy nato se dostal i do televize, zatímco jako divadelní herec začínal v rodném Miláně. Před televizní kamerou stál poprvé v adaptaci Molierovy hry LAKOMEC (L’avaro, 1957), jeho první filmová role je spojena s veselohrou KDO SE ZASTAVÍ, JE ZTRACEN (Chi si ferma è perduto, 1960) po boku slavného komika Toto, s nímž později natočil ještě film TOTÒTRUFFA 62 (1962). Několik příležitostí pak dostal v historicko-dobrodružných filmech a tehdy oblíbených příbězích z Divokého Západu, jednu z hlavních rolí pastora Andrewse hrál například ve westernu BRANDY (Cavalca e uccidi, 1964). Nabídky dostával i od tvůrců průměrných komedií nebo špionážních filmů. Vedle průměrné a komerčně zaměřené produkce se objevoval i po boku největších hvězd v mezinárodně obsazených projektech. Mihnul se například jako dirigent v adaptaci slavné divadelní hry NÁVŠTĚVA STARÉ DÁMY (The Visit, 1964), později odehrál menší roli starosty v komedii DOBRÝ DEN, PANÍ CAMPBELLOVÁ (Buona Sera, Mrs. Campbell, 1969). Přes narůstající počet filmových nabídek si Renzo Palmer vybudoval pomník slávy především prací v televizi, kde v 60. letech hrál v adaptacích divadelních her a historických seriálech. Největší ohlas mu přinesla titulní role významného politika z doby sjednocení Itálie hraběte Cavoura ve čtyřdílném seriálu CAVOURŮV ŽIVOT (Vita di Cavour, 1967). Totéž se týká další hlavní role císaře Napoleona v seriálu NAPOLEON NA SVATÉ HELENĚ (Napoleone a Sant’Elena, 1973) Své předchozí zkušenosti s rozhlasovým mikrofonem zúročil bohatou prací v dabingu, pro italskou distribuci namluvil řadu amerických nebo francouzských herců, jeho hlas zazněl i z animované produkce, souběžně nadále podával pozoruhodné výkony v různorodém a náročném repertoáru. V Palmerově práci pro televizi a film v sedmdesátých letech začaly převažovat policejních komisařů (DETEKTIV – Un detective, 1969; OBČAN SE BOUŘÍ – Il cittadino si ribella, 1974). Znovu se příležitostně objevoval i v ambiciózních projektech s mezinárodním obsazením, hrál například prodavače jízdenek (PŘEJEZD KASSANDRA – The Cassandra Crossing, 1976). V životopisném televizním seriálu VERDI (1982), uvedeném i u nás, si zopakoval svou slavnou roli hraběte Cavoura, jeho filmografii uzavírá postava strýce Nicoly ve filmu RODINA (La famiglia, 1987). Renzo Palmer zemřel následkem rakoviny v Miláně 4. června 1988 ve věku 58 let. Byl dvakrát ženatý, z prvního manželství měl dvě dcery, jeho druhou ženou byla baletka Vittoria Minucci, primabalerína milánské La Scaly.