Enzo Fiermonte

Pohledný italský herec Enzo Fiermonte byl původně profesionálním sportovcem, jako mediálně známá osobnost se později dostal k filmu, kde pak zahájil svou druhou a neméně úspěšnou kariéru. Narodil se jako Vincenzo Fiermonte v Bari na jihu Itálie, vyrůstal nedaleko odtud v malém starobylém městečku Casamassima. Od dětství se věnoval různým sportům, jako profesionál se prosadil v boxu, první zápas ve střední váze absolvoval v Římě v roce 1925. V boxu se stal v roce 1931 národním mistrem (zde je na místě dodat, že box byl v té době v Itálii velmi populární). Nedlouho nato se ale Fiermonte vzdal sportovní kariéry, což souvisí s jeho manželstvím. V roce 1932 se na zaoceánském parníku seznámil s Madeleine Astor (1893-1940), která dvacet let předtím jako těhotná přežila zkázu Titanicu, zatímco její první manžel, milionář John Jacob Astor IV (1864-1912) byl jednou z nejslavnějších obětí této tragédie. Enzo Fiermonte se s Madeleine Astor oženil v listopadu 1933 a není nutno dodávat, že manželství slavného italského boxera a o patnáct let starší prominentní milionářské vdovy poutalo pozornost médií. Žili spolu v luxusní rezidenci v Hollywoodu, manželství ale po necelých pěti letech v červnu 1938 skončilo rozvodem. Po rozvodu se Enzo Fiermonte vrátil do Itálie, jeho kariéra sportovce byla ale tehdy již minulostí (naposledy boxoval v roce 1934 ve Spojených státech). Na domácí půdě byl názor na něj ovlivněn navíc fašistickou rétorikou, která mu zazlívala, že kvůli sňatku s Američankou opustil sport. Díky atraktivní vizáži se mu ale nakonec otevřela cesta do filmových ateliérů. Hned v prvním filmu POSLEDNÍ ZÁPAS (L’ultimo combattimento, 1941) režiséra Piera Balleriniho dostal hlavní roli, což bylo dáno tématikou z prostředí boxerů. Enzo Fiermonte mimo jiné ovládal dobře jízdu na koni, což mu v následujících letech přineslo hlavní role v historických dobrodružných filmech, například v režii později slavného Luigiho Zampy (FRA DIAVOLO, 1941; ČERNÉ SVATEBNÍ ŠATY – L’abito nero da sposa, 1945). Poté hrál středně velké role v řadě filmů různých žánrů slavných i dávno zapomenutých režisérů, často byl zván i do mezinárodních produkcí (MALÝ ZÁZRAK – The Small Miracle, 1951; BEN HUR, 1959; SODOMA A GOMORA – Sodom and Gomorrah, 1962). Připomeňme, že odborní kritici uznávali jeho slavnou sportovní minulost, akceptovali i fotogenickou tvář, právě proto ale raději neřešili Fiermontovy slabší herecké výkony. Zmínku si zaslouží role Romeova rivala v lásce Tybalta v Castellaniho adaptaci Shakespearova dramatu ROMEO A JULIE (Romeo and Juliet, 1954), v jeho filmografii se dobře vyjímá i role boxera ve slavném filmu ROCCO A JEHO BRATŘI (Rocco e i suoi fratelli, 1960). V čistě italských filmech i koprodukčních titulech se ale na přelomu 50. a 60. letech objevoval především v dnes zatracovaném žánru sandálu a meče, význam jeho rolí navíc postupně klesal (HANIBAL – Annibale, 1960; POSLEDNÍ DNY TRÓJE – La leggenda di Enea, 1962). Později hrál v průměrných komediích a v řadě westernů, mihnul se také v de Sicově HONU NA LIŠKU (Caccia alla volpe, 1966). Ze závěrečné dekády jeho početné filmografie připomeňme i u nás dobře známý komediální western MALÝ UNAVENÝ JOE (…continuavano a chiamarlo Trinita, 1971), kde jsme jej mohli vidět jako farmáře, později se objevil jako policejní komisaře ve Viscontiho snímku RODINNÝ PORTRÉT (Gruppo di famiglia in un interno, 1974). V závěru své herecké kariéry spolupracoval Enzo Fiermonte převážně s televizí, kde hrál v několika seriálech, naposledy to byl MARTIN EDEN (1980). Enzo Fiermonte zemřel v Mentaně nedaleko Říma 22. března 1993 ve věku 84 let. Jeho filmografie zahrnuje přes 120 titulů.