Micheline Bourday

Francouzská divadelní herečka Micheline Bourday se před kamerou objevovala jen zřídka, v závěru své kariéry ale odehrála vedlejší role ve filmech dobře známých i u nás. Pocházela z Paříže, ale s divadlem začínala v Belgii, kde hrála na bruselských scénách Théâtre Royal des Galeries nebo Théâtre National. Před kamerou se objevila poprvé v epizodě dvorní dámy ve výpravném historickém filmu KDYBY NÁM VERSAILLES VYPRÁVĚLY (Si Versailles nous était conté, 1954), slibnou příležitostí pro ni mohl být film LE CIRCUIT DE MINUIT (1955), který v belgicko-francouzské koprodukci natočil režisér Yvan Govar, díky špatné distribuci se však tento titul prakticky nedostal k divákům a dnes je zcela zapomenutý. Stihla se také provdat, jejím manželem se stal filmový architekt Willy Holt (1921-2007), jejich manželství ale vydrželo jen čtyři roky. Až v šedesátých letech se Micheline Bourday vrátila do Francie a v Paříži pokračovala v dráze divadelní herečky, častěji hrála v Théâtre de la Madeleine, ale i na jiných jevištích. Před kameru ji znovu až v 70. letech přizval režisér Georges Franju, který s ní točil v televizi i filmu, za zmínku stojí také pozdější spolupráce s významným tvůrcem J. Ch. Tacchellou (MODRÝ KRAJ – Le pays bleu, 1976). Připomeňme také poslední dva díly četnické série, v nichž nahradila Nicole Vervil a jako paní Gerberová vytvořila manželský pár s Michelem Galabru (ČETNÍK A MIMOZEMŠŤANÉ – Le gendarme et les extra-terrestres, 1979; ČETNÍK A ČETNICE – Le gendarme et les gendarmettes, 1982). S Louisem de Funesem mezitím hrála také v adaptaci Molierovy komedie LAKOMEC (L’avare, 1980). Z jejích dalších příležitostných výstupů před kamerou připomeňme roli lékařky v americkém filmu DOVOLENÁ SNŮ (American Dreamer, 1984) natáčeném ve Francii, mezitím také účinkovala v několika televizních filmech a seriálech. Micheline Bourday ve svých 67 letech zvolila dobrovolný odchod ze života, byla nemocná, cítila se osamělá a trpěla depresemi. Zemřela ve Ville d’Avray 26. listopadu 1988. Až v příštím roce přišly do kin poslední dva filmy s její účastí (MÉ NOCI JSOU KRÁSNĚJŠÍ NEŽ VAŠE DNY – Mes nuits sont plus belles que vos jours, 1989; MOJI NEJLEPŠÍ KAMARÁDI – Mes meilleurs copains, 1989).