Pavel Kikinčuk

Pavel Kikinčuk se narodil 27. října 1959 v Hradci Králové. Nezvyklé příjmení zdědil po svém dědečkovi, který pocházel ze zakarpatské Ukrajiny. Těžiště jeho činnosti spočívá na divadelních prknech. První roli ztělesnil v hradeckém divadle Vítězný únor ve hře Neapol, město milionů. Po ukončení gymnázia se přihlásil ke studiu na brněnskou JAMU. Po absolvování divadelní školy si z několika nabídek na angažmá v divadle vybral nabídku ředitele plzeňského divadla J. K. Tyla Oty Ševčíka. Zde vytvořil mnoho rolí v klasickém repertoáru, ale největší úspěchy slavil po setkání s dramatikem a hercem Antonínem Procházkou, v jehož komediích účinkoval. V roce 2000 získal další angažmá v Činoherním klubu v Praze. Jeho filmografie není tak obsáhlá. Debutoval v televizním filmu Sazička pro štěstí (1982). Hlavní roli dostal ve filmu Zdeňka Trošky Slunce, seno, jahody. Zde vytvořil roli Šimona Pláničky, který experimentuje v živočišné výrobě. Z dalších rolích stojí za zmínku účast ve filmech Fešák Hubert (1984) nebo Děvčátko (2002). Další hlavní role ho potkala v televizní inscenaci hry Činoherního klubu Deskový statek (2007). Pavel Kikinčuk je ženatý s Jindřiškou Crhovou, ředitelkou šantánového a kabaretního divadla Pluto v Plzni, kde také s úspěchem hostuje. Z manželství pochází dcera Kamila.